Newcastle Emlyn

Hrad zaujal polohu na ostrožně v meandru řeky Teifi. Strmé svahy jej chránily na jižní, východní a severní straně. Pouze na západní straně bylo třeba vyhloubit šíjové příkopy prvního předhradí a jádra hradu. Jde tedy o klasickou dvojdílnou ostrožní dispozici. Pohyb nepřítele pod ostrožnou znemožnilo veliké vnější předhradí, které zabralo oba boční svahy ostrožny na jižní a severní straně hradu. Plochý východní konec poloostrova součástí hradu nebyl. Vnější předhradí zde bylo pod opyšem ostrožny vymezeno příčným příkopem. Hrad byl koncentrický, jádro hradu bylo ze všech stran chráněno druhým vnějším předhradím. První předhradí v čele opevnění koncentrické nebylo, druhé předhradí je chránilo pouze zezadu a na boční severní straně.

Zdivo se dochovalo jedině na západní vstupní straně jádra hradu, kde stojí zřícenina dvouvěžového branského domu (twin-towered gatehouse). Obdélný branský dům o stranách 16,8 x 11,5 m má v čele dvojici polygonálních věží (bašt), které mezi sebou svírají portál brány. Dvouvěžové branské domy byly v anglické hradní architektuře velmi populární během 12. a 13. století. Ve 12. století byly stavěny s hranolovými věžemi, ve 13. století s půlkruhovými věžemi. V 1. polovině 14. století, kdy již jejich význam dozníval, byly někdy stavěny s polygonálními věžemi. Do této pozdní skupiny náleží i dvouvěžový branský dům Newcastlu Emlyn. Věže měly estetický spíše než obranný význam. Jsou mělké, před bránu vystupují jen málo. Stojí v plné výšce prvního patra, v novověku dostaly široké okenní otvory, dům totiž sloužil jako hradní palác. Portál brány bez ostění má ploše zaoblené košové nadpraží. Ze zbylých částí domu se dochovaly jen přízemní pozůstatky, včetně dobře patrného branského průjezdu. Na obou bocích domu jsou patrné odpadové šachty latrín. Každá šachta sloužila latríně v jiném podlaží domu. Plochá zadní část domu navazuje spárou na starší hradbu v čele jádra hradu. Původně zde byla patrně jen kulisová brána s jednodušším předbraním. Dobře patrné je i pravoúhlé severozápadní nároží obvodové hradby. V jihozápadním rohu jádra hradu stojí vysoké trosky další, tentokrát hranolové věže či bašty. Mezi ní a branským domem byla výpadní branka. Opevnění obou předhradí bylo ve středověku nejspíše dřevěné, nejpozději v novověku je ale třeba počítat s nějakou formou ohradní zdi. Veškeré zdivo bylo po zániku hradu pečlivě rozebráno. Před šíjovým příkopem jádra hradu byl v 17. století postaven zemní bastion s vlastním příkopem. Příjezdová cesta jej od té doby obchází. Stále patrný je šíjový příkop prvního předhradí a čelní příkop druhého předhradí v jižním svahu ostrožny. Severní stranu druhého předhradí chránil kromě řeky také výborně dochovaný ve skále vylámaný mlýnský náhon. Ten začíná u jezu poblíž bývalého severovýchodního rohu hradního areálu. Dnes téměř rozpadlý jez je tedy středověkého původu. Zvýšením vodní hladiny v řece zlepšoval obranu hradu, hlubokou řeku nebylo možné přebrodit. Jezem zvýšená voda putovala do mlýnského náhonu a do východního příkopu hradu, který vedl v přímce napříč poloostrovem. Jezy ve středověku zvyšovaly výnosy z rybolovu. Na plochém východním konci poloostrova za hradem mohl být sad. Majitel hradu zde mohl přechovávat svůj nejcennější dobytek, který tak nebylo snadné ukrást. Cesta k dobytku vedla jedině přes hrad nebo přes hlubokou vodu.

Text: popis
23.10. 2023 - Pavel Semple

Zdroje
(https://medievalheritage.eu/en/main-page/heritage/wales)