Normané dobyli v roce 1066 celou Anglii a jižní část Walesu. Na hranici Walesu vytvořili řetěz autonomních panství. Mocní majitelé těchto panství se zvláštními výsadami bojovali proti Velšanům a postupně zabírali jejich území. Wales byl tehdy rozdělen na několik navzájem válčících království. Když zrovna nebyli Normané schopni Velšany porazit, nechávali se jimi najímat do vzájemných vnitřních bojů a čekali na svou příležitost. Do roku 1283 měli postupně pod kontrolou celý Wales. V nově dobytých územích stavěli okupační hrady. Boje byly tvrdé, Velšany nebylo snadné porazit. Karta se mnohdy obracela jedním nebo druhým směrem. Velšané se naučili stavět vlastní hrady k obraně proti Angličanům (Normanům), mnohdy se zmocnili i anglických okupačních hradů.
Nevern byl na začátku 12. století světským a církevním centrem okrsku Cemais, který spadal pod velšské království Deheubarth. Angličan Robert FitzMartin obsadil Cemais v roce 1108. V Nevernu založil invazní hrad a osadu s anglickými a vlámskými osadníky. Vlámové přicházeli do Walesu na pozvání anglického krále Jindřicha I. (1100-1135). Jejich zemi v té době sužovaly rozsáhlé povodně. V letech 1135-1154 probíhala v Anglii první občanská válka, období známé jako Anarchie. Velšané se chopili příležitosti a osvobodili rozsáhlá Angličany okupovaná území Walesu. Písemné zdroje o Nevernu mlčí po celé dlouhé období let 1136-1170. Je ale velmi pravděpodobné, že jej drželi Velšané. Velšan Rhys ap Gruffudd porazil v roce 1165 anglického krále Jindřicha II. (1154-1189). Na mírovém jednání uznal krále vládcem Pembrokeshiru, král mu výměnou předal celý Deheubarth. Cemais ale musel Rhys v letech 1171-1172 vrátit Vilému FitzMartin, synu zakladatele hradu Nevern. Rhys jej proto alespoň oženil se svou dcerou Angharad. V březnu 1188 na hradě přenocoval Baldwin, arcibiskup z Canterbury. Ve Walesu vedl náborovou kampaň pro třetí křížovou výpravu (1189-1192). Na cestě jej doprovázel významný kronikář Gerald Velšský (Giraldus Cambrensis). Baldwin byl na křížové výpravě zabit. Gerald namísto odchodu na křížovou výpravu dohlížel na stavbu katedrály svatého Davida v Saint Davids. Majitel hradu Vilém FitzMartin se na křížovou výpravu vypravil. Jeho tchán Rhys ap Gruffudd toho využil a Nevern obsadil. Přetahoval se pak o něj se svými syny Gruffudd, Maelgwyn a Hywel Sais. Synové jej na hradě v roce 1194 uvěznili. Hywel Sais hrad v roce 1195 lstí obsadil a otce vysvobodil. Hrad pak pobořil, aby nemohl dále sloužit Angličanům. Ti Nevern znovu obsadili v roce 1204, hrad už ale neobnovili. Vilém FitzMartin založil nedaleko odtud v roce 1197 nový hrad a přístavní město Newport. Vesnice Nevern v údolí pod hradem byla i nadále osídlená. Ve svahu hradního kopce se v 16. a 17. století těžila břidlice. V areálu hradu bylo od 18. století až do 2. světové války orné pole. Od roku 1980 je hrad majetkem obce. V letech 2008-2018 zde proběhl rozsáhlý archeologický výzkum.Text: historie
2.11. 2023 - Pavel Semple
Zdroje
(https://neverncastle.wales/history)