Narikala

Tbilisi

Hrad byl vystavěn na strategicky velmi příhodném místě, na vysokém skalnatém výběžku, který je od severu a severovýchodu chráněn mohutným tokem řeky Mtkvari a od východu a jihu hlubokým zářezem kaňonu potoka. Jediným možným přístupovým místem, odkud mohl být hrad ohrožen, byla úzká skalnatá šíje, oddělující hradní skálu od pozvolna stoupajícího hřebene k nedalekým horám. Vlastní hrad je složen ze dvou částí - nižšího předhradí s kostelem sv. Mikuláše a vyššího jádra hradu. Nižší část předhradí je doposud z větší části opevněna mohutnými vysokými hradbami s půlkruhovými baštami a přístupná hranolovitou věžovou branou v nejvýchodnější části areálu. Obvodové opevnění je narušeno pouze nad nejstrmější jižní částí. Uprostřed opevnění se nachází kostel sv. Mikuláše z let 1996 -1997, který nahradil původní středověký svatostánek ze 13. století, jenž byl v minulosti zničen požárem. Z ostatních staveb předhradí se dochovalo jen velmi málo. Hradní jádro se rozkládá na výše položeném protáhlém, avšak plochém hřebeni, ze severní strany s dokonale zachovalým obvodovým opevněním s půlkruhovými baštami. Opevnění směrem k jihu a jihozápadu do strmého údolí je zachováno velmi sporadicky a spíše jen ve formě opěrných zdí než nadzemních hradeb. Ve východním čele jádra lze očekávat složitější objekt nepravidelného tvaru, který sloužil jak obytným účelům, tak jako spojovací prvek mezi sníženým předhradím a zvýšeným jádrem. Z tohoto objektu se zachovalo jen několik málo zdí. Hlavním obranným prvkem jádra hradu byla nepravidelná obdélná hranolová věž v západním čele hradu nad šíjovým příkopem, která tvořila jakýsi zvýšený štít, jenž chránil z jediné možné přístupové strany nádvoří jádra hradu. Na tuto věž je možné na vlastní nebezpečí vystoupat a kochat se výhledem z její vyhlídkové plošiny.

Text: popis
16.7. 2016 - Jan P. Štěpánek