Východně od vsi Květnov vybíhá mezi údolími dvou potoků zhruba východozápadním směrem nad dnešní Jirkovskou přehradu ostroh zakončený skálou. Zde stával patrně od první poloviny 14. století nevelký hrad přístupný pouze po šíji ze západní strany. Na vstupní straně byla šíje přeťata příkopem a valem. Vnitřní plocha hradu se dělila do dvou výškově různých částí oddělených depresí s tesanou cisternou. Na vyvýšenině blíž vstupu se na severní straně hned nad příkopem rozkládal rovnoběžně s osou ostrožny dvouprostorový palác. Hned pod ním (v severní části zmíněné deprese) se nachází terénní nerovnosti zřejmě po další (hospodářské??) stavbě. V jižní části prolákliny je cisterna. Východním směrem je ostrožna ukončena dolů kolmo spadajícím skaliskem bez stop jakékoli zástavby. Pouze malá rozsedlina zde je překlenuta zídkou se střílnou.
Stísněný prostor hradu a pohodlný přístup k němu od západu byl patrně důvodem pro snahy o rozšíření areálu o opevněné předhradí. Ve značné vzdálenosti od jádra byl vyhlouben čelní příkop, který s výjimkou vstupního můstku přepažil celou ostrožnu. Vylámaný kámen byl vyházen do míst vznikajícího předhradí (či snad nového hradu???), kde měl být použitý jako stavební materiál. K dokončení přestavby a rozšíření hradu z neznámých důvodů (stejně jako na nedalekém Novém Žeberku) již nedošlo, hrad byl totiž brzy po roce 1381 opuštěn. Roku 1323 je připomínán Jetřich z Alamsdorfu, jež byl pravděpodobně i zakladatelem hradu. Z jeho synů – Jetřich, Jindřich, Jan a Huk – zdědili hrad dva posledně jmenovaní. Logickou domněnkou může být to, že právě v době jejich vlastnictví došlo k počátku snah o rozšíření Najštejna. Roku 1363 jsou oba uvedeni jako zakladatelé oltáře v březeneckém kostele. Kdo zdědil hrad po nich není známo, roku 1381 je však Březenec prodán Frycoltem z Alamsdorfu Chomutovu. Je velmi pravděpodobné, že v této době byl k Chomutovu připojen i Najštejn, což vedlo k jeho následnému opuštění a zániku. Areál hradu je dnes porostlý listnatým lesem, zůstaly dochovány hluboké příkopy, zbytky valů, terénní nerovnosti po zástavbě jádra a hromady kamene vytěženého z prvního příkopu. Proč byl hrad opuštěn a důvod snahy o jeho rozšíření není znám, vše by mohl objasnit podrobný výzkum.Text: historie
21.3. 2010 - vladimír kotek
|
Přihlášení |
