Starší popis místa

Na katastru obce Myslík, naproti hradu Hukvaldy, na vysokém poměrně úzkém hřbetu táhnoucím se ve směru SV-JZ, ohraničením bezejmenným potokem na jihovýchodě a Rybským potokem na straně sz., se v blízkosti kóty 507,7, na jeho konci, nad prudkým klesáním do údolí, před kterým je malá, vcelku rovná ploška, nacházejí pozůstatky drobného středověkého opevnění. Vlastní skalnaté jádro je celkem malé (osy 22 a 12 m)-mohla zde stát maximálně jedna stavba. Od úzkého hřbetu je pak fortifikace oddělena příkopem vysekaným ve skále, cca 10 m širokým a 3 m hlubokým. Snad pozůstatkem po zahloubené místnosti obytného (věžovitého) stavení je do pravého úhlu a do hloubky 2 m vytesaná prohlubeň. Místnost mohla mít rozměry přibližně 5 x 6 m a vnější rozměry 6,5 x 7,5 m.

Archeologický materiál byl získán na JV straně při vrcholu suťového kužele. Na mikroplošce 50x50x30 cm bylo objeveno kolem stovky nálezů, převážně keramických zlomků. Dále byly nalezeny 3 kusy kostí a jeden hřeb s příčnou T hlavicí. Celý soubor lze datovat do 14., snad i 15.století.
"Hradisko" je lokalita literaturou doposud opomíjená. Snad jedinou výjimkou je D. Menclová, která se zmiňuje o existenci tohoto místního názvu a vyslovuje domněnku o možné existenci předchůdce hradu Hukvaldy. Možná je i souvislost se vsí Kozlovice nebo Myslík. Možné vstahy k hukvaldskému hradu lze dedukovat výlučně z umístění lokality v terénu, neboť písemné prameny mlčí. Existence lokality na přístupové cestě k hradu však naznačuje možnost jeho využití jako jakéhosi strážního předsunutého stanoviště, jak by tomu ostatně napovídala jeho výrazně ostrožná nepřístupná poloha, připomínající hrádek na Čeladné.

Text: historie
22.1. 2005 - podle Kouřila