Migdal David

Citadela (pevnost chránící město) v západní části historického centra Jeruzaléma vznikala postupně v průběhu posledních dvou tisíciletí. Její nejstarší částí je původní městská hradba z 2. století př. n. l., z doby Hasmonejského království. Její pozůstatky dnes prochází napříč středem pevnosti (hradu) od jihu k severovýchodu.

Druhou nejstarší částí hradu je čtverhranná Phasaelova věž. Tu nechal v ohybu městské hradby v letech 37–34 př. n. l. postavit král Herodes Veliký a pojmenoval ji po svém bratru, princi Phasaelovi. Dnes se jedná o nejvýraznější část hradu s plným přízemím a bosovaným zdivem. Věž byla později přejmenována na Davidovu věž, protože v období Byzantské říše lidé věřili v její založení biblickým králem Davidem (1040–970 př. n. l.). Toto pojmenování pak připadlo celému hradu a je užíváno dodnes. Spolu s Phasaelovou věží nechal Herodes k městské hradbě přistavět další dvě věže – Hippicusovu věž a věž Miriam. Jejich skromné pozůstatky jsou ve vnitřním prostoru hradu také patrné. Některé zdroje však uvádí dobu založení těchto věží již do 2. století př. n. l. a král Herodes je měl pouze rozsáhle přestavět. Jen pár metrů na jih od těchto věží si nechal Herodes postavit honosný palác. Po jeho smrti byl tento palác využíván jako sídlo římského prefekta, proto se někteří historikové domnívají, že k soudu Ježíše Krista došlo zde. Křížová cesta ale začíná v severovýchodní části městského centra, v místech, kde stála římská pevnost Antonia. Tradice klade Ježíšův soud právě tam. Tato pevnost ale v Ježíšově době sloužila jako kasárna pro římské vojáky. Zastánci Ježíšova soudu v místech Herodesova paláce tak argumentují tím, že Pilát Pontský by stěží pořádal zasedání soudu v kasárnách namísto svého paláce. V tom případě by mělo být skutečné místo Ježíšova soudu bezprostředně na jih od dnešního hradu. Počátky hradu samotného lze klást do doby po dobytí města Araby roku 638. Někdy v rozmezí 7.–11. století byla k městské hradbě přistavěna jihovýchodní polovina dnešního hradu. Po dobytí města křižáky v roce 1099 hrad nějakou dobu odolával útoku, posádka se vzdala teprve po slibu bezpečného odchodu. V letech 1099–1187 pak hrad sloužil křižákům a od roku 1118 byl sídlem jeruzalémského krále. Nejpozději v této době byl na vnější straně městské hradby u jihozápadního konce hradu postaven velký sál. Hrad byl také rozšířen k severozápadu. Tato nejmladší část hradu byla přistavěna zvenčí k původní městské hradbě. Rozloha hradu se tak zdvojnásobila. Původní městská hradba teď přetínala hrad na dvě poloviny a začala překážet – byla proto z větší části rozebrána, možná již během výstavby nové části hradu. V roce 1187 obsadil hrad spolu s městem sultán Saladin. Mamlúci (elitní islámští bojovníci) hrad v roce 1260 pobořili, aby jej křižáci nemohli využít v případě útoku. Po konečné porážce křižáků v roce 1291 (po dobytí Akru) byl hrad opraven. Turci ovládli Jeruzalém roku 1516 a v roce 1537 začali stavět dnešní okruh městských hradeb (do r. 1541). Velký sál hradu sloužil již od dob mamlúků jako mešita. Turci k ní roku 1655 přistavěli dosud stojící minaret. Během britského mandátu v Palestině (1917–1948) byla citadela zrenovována společností Pro-Jerusalem Society a znovu zpřístupněna veřejnosti. Ve 30. letech 20. století bylo v citadele otevřeno Muzeum palestinského folklóru. V roce 1948 byl hrad spolu s historickým centrem města v reakci na vznik Izraele okupován Jordánskem. Hrad se ocitl na samé hranici území kontrolovaného Jordánskem. Přímo pod ním vedla nová hranice s Izraelem a tak se znovu stal aktivní vojenskou pevností. Tento stav trval až do roku 1967, kdy Jordánsko o Jeruzalém a západní břeh Jordánu přišlo během Šestidenní války. Roku 1989 bylo na hradě Jeruzalémskou nadací otevřeno Muzeum jeruzalémské historie (The Tower of David Museum) s tématikou historie a vývoje Jeruzaléma. Je tak velmi žádoucí sem zajít, pokud se chce poutník vyznat ve složitém vývoji města. K lepšímu pochopení jeho vývoje zde slouží modely města v různých obdobích.

Text: historie
11.6. 2013 - Pavel Semple

Zdroje
(Dan Bahat, 'The Atlas of Biblical Jerusalem', Carta, Jerusalem, 1994), doplněno redakcí dle wikipedia.org