Hrad zaujal konec úzkého hřebene o délce téměř 100 m orientovaný ve směru severozápad – jihovýchod. Na návrší v severozápadním čele hradu stálo stísněné jádro, jehož plochu téměř celou zaplnil mohutný donjon (obytná věž) o rozměrech 10,5x15 m. Věž byla pětipodlažní, spodní tři podlaží hypoteticky zařazovaná do nejstarší fáze hradu jsou kamenná, 4. a 5. podlaží zařazovaná do přestavby v 15. století jsou cihlové. Spodní část věže sloužila především skladovacím a obranným účelům, obytné bylo snad až třetí podlaží. Nejvýstavnější prostory se však nacházely v podlaží čtvrtém, které bylo vybaveno velkými obdélnými okny s kamenným křížem a prevétem v jihozápadní stěně. Z věže se dochovala čelní zeď a torza na ní navazujících bočních zdí. Věž v těsné blízkosti obíhal pravidelný lichoběžník hradeb.
Východně od jádra se nacházelo předhradí, v němž jsou dnes zbytky dalších obytných objektů – dlouhá zeď se zbytky velkých okenních otvorů by snad mohla být pozůstatkem paláce Mikuláše Jordana. V jejím sousedství jsou zbytky vyzděné cisterny a někde v těch místech stávala i dosud nelokalizovaná hradní kaple. Na východním a jižním konci předhradí stojí zbytky zdí opatřených mohutnými skarpy a opěrnými pilíři především v místě dalšího obytného objektu již zámeckého charakteru vysunutého do svahu na východním nároží. Tato část zástavby pochází ze 16. století, kdy zde vzniklo nádvoří obehnané ze tří stran patrovými obytnými křídly s arkádovou chodbou.Text: historie
3.6. 2005 - Zany
|
Přihlášení |
