Maynooth

Vodní hrad byl postaven u soutoku řeky Lyreen a potoka John Slade River. Řeka jej chránila na severní straně a potok na východní straně. Nejstarší dřevěný hrad stál na nízkém umělém pahorku. Přibližně 1 m silná vrstva pahorku byla odhalena v roce 1996 při archeologickém výzkumu v interiéru donjonu. Pahorek chránil hrad před povodněmi. Na jeho vrcholu byl nejdříve v 80. letech 12. století a nejpozději na samém začátku 13. století postaven obdélný románský donjon o rozměrech 22,6 m (SZ-JV) x 19,4 m (JZ-SV). Síla zdí je 2,1 m. Přízemí bylo původně plochostropé, v prvním patře byl velký sál a soukromý pokoj majitele hradu. Střecha byla zapuštěná pod ochozem s cimbuřím. Pod ochozem byla navíc po celém obvodu donjonu v síle zdi kasemata se střílnami. Ta je stále patrná na východní straně. Vstupní portál byl v prvním patře na severním konci severovýchodního průčelí 6,3 m nad zemí. Portál chránil nedochovaný zděný schodišťový přístavek. Jeho existenci naznačuje šmorcování v průčelí donjonu. V prvním patře přístavku mohla být hradní kaple, přístupná dalším portálem v severovýchodním průčelí donjonu. Podobný schodišťový přístavek se dochoval například na anglickém hradě Newcastle upon Tyne. Do přízemí donjonu byla v 15. století vložena dvojice valeně klenutých místností s příčkou. V bednění byla při stavbě kleneb použita košatina. Přízemí sloužilo jako skladiště. Při stavbě donjonu v něm byla vyhloubena studna. Donjon byl proto plně soběstačný a samostatně bránitelný. Čtverhranné donjony byly v anglické hradní architektuře běžné v 11. a 12. století. Stavba anglonormanských (anglických) kamenných hradů ale v Irsku začala teprve v 70-tých letech 12. století. Čtverhranné donjony byly proto v Irsku posledním projevem tohoto hradního typu. Dnes je uvidíme pouze na hradech Trim, Carrickfergus a Maynooth.

Kamenný hrad byl postupně rozšířen do půdorysu velikého obdélníku o stranách přibližně 105 x 80 m. Jádro hradu s volně stojícím donjonem zaujalo jeho severní polovinu, předhradí jižní polovinu. Delší osa obdélníku byla orientovaná ve směru SSZ-JJV. Na východní straně jej nadále chránil potok John Slade River a na severní straně řeka Lyreen. Na západní a jižní straně stačilo vyhloubit vodní příkop. Jihovýchodní roh předhradí byl okosený korytem potoka. Právě zde stála první hradní brána. Z jádra hradu dnes stojí pouze donjon, jihovýchodní čtverhranná rohová věž a východní úsek hradby s pozůstatky podélné zástavby. Na jižní straně jádra hradu stojí zcela volně čtverhranná branská věž. Ta původně mírně vystupovala před hradbu, později se ale stala součástí zástavby podél jižního úseku hradby. Z celého předhradí dnes stojí pouze anglikánský kostel Panny Marie, který vznikl přestavbou původní hradní kaple. Ta stála v jihozápadním rohu předhradí. V 15. století k ní byla na západní straně přistavěna obdélná rohová věž, která dnes slouží jako kostelní věž. Při přestavbě v letech 1630-1635 byl hrad zpevněn drobnými bastiony. Podél jižní, východní a severní hradby jádra hradu stál trojkřídlý zámek. Předhradí bylo na jihovýchodní straně rozšířeno na protější břeh potoka. Hrad byl ale v roce 1647 znovu zpustošen a následně rozebírán na stavby ve městě. Východní částí předhradí dnes prochází ulice Parson Street. Z ohybu ulice odbočuje vozovka do univerzitního kampusu. Vozovka dělí hradní jádro od prostoru předhradí. Kostel Panny Marie proto stojí na její opačné straně naproti hradu.

Text: popis
9.12. 2024 - Pavel Semple

Zdroje
Irský památkový katalog https://heritagedata.maps.arcgis.com/apps/webappviewer/index.html?id=0c9eb9575b544081b0d296436d8f60f8