Lipnice

Hrad byl založen na počátku 14. století a do psaných dějin vstupuje v druhém desetiletí tohoto věku jako majetek Raimunda z Lichtenburka. V roce 1319 se stal jeho držitelem Jindřich z Lipé. V letech 1370–76 náležela Lipnice ke koruně. V roce 1436 se dostala do rukou Trčků z Lípy, za nichž byla významně pozdně goticky přestavěna. Renesanční přestavba pak proběhla ve druhé polovině 16. století. Za třicetileté války obsadili hrad Švédové, které se odtud snažilo vypudit císařské vojsko. Ve druhé polovině 17. a v 18. století byly užívány již jen některé části hradu. Roku 1869 Lipnice vyhořela a rychle se proměnila ve zříceninu. Její zkáza vyvrcholila destrukcí podstatné části velké věže v roce 1916. Od roku 1925 probíhají s přestávkami až do současnosti památkové úpravy.

V jižním nároží čela protáhlé dvoudílné dispozice stála obrovská lichoběžná obytná věž, jejíž nejdelší strana měří 21 metrů. S tímto donjonem srostla do jednoho celku poměrně subtilní věžovitá brána. V úrovni druhého patra brány spojoval obě současně vzniklé a navzájem související stavby průchod. Kromě valeně zaklenutého spodního podlaží byla původně celá věž plochostropá. Na koruně dochovaného nároží jsou doposud patrny konzoly vysazeného ochozu. V nevelké vzdálenosti za prvou branou přepažovala hrad dnes zaniklá hradba. Mezi ní a donjonem na jižní straně nádvoří stála dvoupatrová budova, jejíž zbytky lze rozlišit v mladším pozdně gotickém paláci. Do druhého nádvoří se opět vcházelo věžovitou branou, z níž se dochovala pouze část, tvořící úsek obvodové hradby s patníky a zbytkem sedile. Za příčnou hradbou se obrys hradu rozšiřoval jihozápadním směrem. Byla sem vklíněna kaple se čtvercovou lodí, koncem 14. století zvýšenou do podoby čtverhranné věže, a dlouhým polygonálním presbyteriem, vysunutým do nádvoří. Oproti ostatní hmotné architektuře hradu působí presbyterium kaple křehkým dojmem. Celou zadní část dispozice vyplňuje velký palác, vyčnívající z obrysu hradu směrem k jihozápadu. Na severní straně s ním srůstá další obytná věž, zvaná Samson, v jejímž suterénu se nachází studna. Palác nevznikl najednou. Nejstarší je jihozápadní vystupující trakt, k němuž v nevelkém časovém odstupu přistavěl jiný mistr severní část s věží. Sklepy mladší části tvoří jediná velká prostora, zaklenutá do lomených arkád. V patře, rozděleném podélně na dva trakty, se na vnější straně nacházely obytné místnosti, zatímco nádvorní stranu zaujal velký sál. Palác dosahuje úctyhodných rozměrů: přibližně 40 x 20 metrů. Hrad se dočkal úprav v průběhu a hlavně koncem 14. století (patří k nim zmíněné zvýšení lodi kaple, hvězdová klenba průjezdu prvé brány, vznik parkánu aj.). Výrazně ho však změnila až pozdně gotická přestavba. Při ní bylo zrušeno vnitřní příčné rozdělení hradu. To umožnilo vybudovat na jihozápadní straně nádvoří mezi kaplí a donjonem nový, rozměrný a výstavný palác, který představoval výrazné rozšiření obytné plochy hradu. Současně se stavělo i úzké spojovací křídlo mezi kaplí a starým palácem. Úprav se dočkaly i stávající stavby. Do obytného provozu bylo zapojeno nově zaklenuté prvé patro velké věže, opatřené rozměrným klenutým arkýřem. Již v goticko-renesančním duchu byly následně provedeny úpravy starého paláce a věže Samson. Zvláštní pozornost si zaslouží trčkovské opevnění, pocházející patrně z doby okolo roku 1537. Jeho součástí byly i bastiony, vyplněné zemí. Jedním z nich je pětiboká bašta – zvaná Křenovka – před severovýchodní frontou hradu. Druhá zajišťovala nároží malého předhradí před čelem hradu. Na hrad navazovalo opevnění podhradního městečka. Problémem zůstává datování předsunutého opevnění, zvaného Bílá věž. Tvoří je vejčitý areál na vrcholu oproti hradu, opevněný příkopem. Volně v něm stojí zbytky okrouhlé věže, odpovídající bergfritu. Lipnice patří k několika špičkovým a rozsahem velkým šlechtickým hradům uvolněnější blokové dispozice z počátku 14. století. Ohromný palác a zejména samostatná kaple jsou citlivým ukazatelem vzrůstu moci a možností šlechtického stavebníka. Pozdně gotická přestavba z hradu učinila velkolepou a pohodlnou rezidenci poskytující veškerý dobový obytný komfort. Trčkovské opevnění spolu se současným opevněním Orlíka u Humpolce týchž stavebníků představuje prvý, ještě nedokonalý ohlas staroitalské bastionové soustavy. Jednou z klíčových otázek interpretace Lipnice je otázka doby vzniku Bílé věže. Objekt totiž spíše než dojmem pozdně gotické předsunuté bašty, za níž je běžně považován, působí dojmem hradu bergfritovóho typu. Řešení zde musí přinést archeologie. Nelze teoreticky ani vyloučit. že by mohlo jít o původní založení, v průběhu 14. století (nejspíše Jindřichem z Lipé) přenesené na dnešní místo. To by pochopitelně nijak nevylučovalo použití starého objektu ve funkci předsunuté bašty pozdně gotického obranného systému.

Text: historie
13.11. 2003 -