Byly doby, kdy skála, na níž stojí hrad Lipnice, prostoupena byla žilami stříbrné rudy. I přicházeli tehdy do kraje horníci, kteří jinde dokončili dílo a nyní hledali nový zdroj živobytí. Objevili tu rudné žíly a počali kutati.
Nebyla to práce snadná, ani vděčná. Nejeden z přistěhovalců, když se marně pídil po větším ložisku rudy, ustal v hledání a táhl se svými pemrlicemi do jiného kraje, doufaje, že mu tam kyne větší štěstí. Ti, kteří tu zůstali, nespokojence nijak nezdržovali. Perkmistr, který sem přišel od Hor Kutných, obhlédl zkušeným zrakem kutiště, najal si dělníky a pustil se do dolování. Po delší čas vyvážel z hory jenom „jalovinu“, takže se mu ostatní posmívali, bude-li snad taviti kámen. Konečně narazil perkmistr na bohatou rudnou žílu a počal těžiti tolik stříbra, že ti, kdož se mu dříve vysmívali, protahovali nyní obličeje a bledli závistí. Čím hlouběji pronikali horníci do země, tím více žíla mohutněla, až konečně našli celé ložisko čistého stříbra. Potom však stříbrný pruh, táhnoucí se skalím, zase slábl, až se dokopali místa, kde ustal docela. Přesto zkusili pokračovati v díle. Vyvalili veliký kámen, vzkřikli úžasem a zavolali perkmistra, aby se šel podívati na ten zázrak a div. Stál tam v zemi stříbrný kůň, krásný a neporušený, jako by vyšel z dílny kovolitce. Rozšířili štolu, vytáhli stříbrného koně s jásotem na světlo boží. Perkmistr jej daroval knížeti. I byl kůň se slávou dopraven na Vyšehrad a tam uložen k zemským pokladům, které bývaly ukazovány o slavnostech, k nimž se scházel lid ze všech končin Čech. Kníže daroval perkmistrovi lipnickou horu. Perkmistr si na ní postavil dům a založil osadu pro horníky. Tak dal stříbrný kůň základ k založení městečka a jeho blahobytu.Text: pověsti
4.11. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků.
|
Přihlášení |
