Od Úštku k severozápadu prostírá se návrší Konojedské, jsouc odděleno od podstavce hory Sedla hlubokým údolím potoka tekoucího k jihovýchodu. Do tohoto údolí vybíhá mohutný ostroh, na bocích stromovím porostlý, na němž leží malebně městečko Levín. Tu stojí okrouhlý kostel v 18. století vystavěný, v němž jest zazděna na sloupě za oltářem pamětihodná deska kamenná, okrouhlá, jež zajisté s osudy bývalých držitelův souvisí. Viděti na ní lvici starodávného slohu, asi v 12. neb 13. století vytesanou, a několik písmen jako rozházených, jichž smysl není zřejmý. Poněvadž je zvíře ve skoku, majíc kočičí hlavu nazpátek a k pozorovateli obrácenou a ocas též kočičí vztyčený, říká se mu Levínský kocour. Pravděpodobně je to erb buď Heřmana z Ralska (1174-1197) aneb syna jeho Beneše (1197-1222), kteří snad zdejší kostel založili.
Na konci ostrohu, na němž Levín stojí, vypíná se hůrka na všechny strany příkrá, na níž stojí zvonice l. 1699 vystavěná. Na vrchu téže hůrky, dříve uměle urovnaném, teď však rozkopaném, stával hrad, jak lze souditi nejen z pověsti, nýbrž i ze zbytkův nedávno objevených. Rozkopali totiž část hradiště a přišli při tom na zbytky stavení, z nichž o bývalém rozdělení nelze nic hádati. Hrad tento zajisté patřil k nejstarším hradům zděným. Jestiť poloha již k tomu volená, aby tu byl napřed hrad a potom ves, jež snad byla plaňkami k němu přihrazena. Jeho nejstarší nám známí držitelé byli páni z Michalovic, kteří jej záhy opustili a sídlem tohoto panství vzmáhající se Úšť učinili. Již v nějstarším seznamu Úštského panství l. 1426 čte se toliko ves Levín.Text: historie
24.1. 2020 - A. Sedaláček, Hrady, zámky a tvrze... 14
|
Přihlášení |
