Zříceniny hradu Lednica se nacházejí přímo nad stejnojmennou obcí, ke své stavbě hrad příhodně využil vysoké a strmé skalní bradlo. Lednica je svým utvářením, zvláštnostmi i polohou mezi ostatními hrady velmi výjimečná. O tom ještě bude řeč. Je však předem potřeba upozornit, že je výjimečná i z té smutné stránky. Patří totiž k místům, která jsou krásná a zároveň nebezpečná. Bohužel poměrně často zde dochází k úmrtí těch, kteří podcení nástrahy zříceniny. Především jde o úzké bradlo s vytesanými schody se strážnicí, nacházející se několik desítek metrů nad hradem a přístupné žebříkem. Tady chybí jakékoliv zábradlí, bezpečno je pouze v úzké chodbě se schody mezi žebříkem a strážnicí. Druhou častou příčinou je lákající pohled z okraje hradby jádra hradu, která je však díky drobným kamenům a rozpadajícímu se pojivu hodně kluzká. Tato situace došla už tak daleko, že vstupní bašta, která je jediným možným vstupem do hradu byla osazena mříží a zámkem, který však vydrží na svém místě většinou jen pár dnů. Podle místního tisku je snaha starosty místo uzavřít velká, takže se může stát, že při návštěvě jej bohužel najdete nepřístupné…
Teď však již k těm příjemnějším věcem, především k výjimečnosti hradu. Jeho jádro přiléhá z východní strany k o několik desítek metrů vyšší skále, díky níž je celá tato část dokonale chráněna. Vstup na přiléhající a osamocené skalní bradlo byl z druhé strany nemožný a ohrožení odtud tedy nehrozilo. Z této strany však vedl přístup, a to unikátní, přes deset metrů dlouhou, mírně se vlnící chodbou, vytesanou ve skále. Chodba na druhé straně ústila několik metrů nad zemí a byla přístupná žebříkem (ten je tu i dnes, i když novodobý). Teprve až později byl tento vstup opatřen okrouhlou baštou, která jej skryla a stala se tak „vstupní bránou“ do hradu. Před ní ještě vzniklo menší předhradí se zalamovanou hradbou s opěráky v nároží, které se částečně ukryté v porostu zachovaly dodnes. Vstupní bašta dnes stojí v podstatě v plné výšce, ale je viditelně, ale nenápadně dostavěná, i s plochým betonovým zastřešením. Samotné, poměrně nevelké jádro hradu, nabízelo ve své konečné podobě 45 místností, takže bylo téměř zastavěno. Do dnešní doby se dochovala ve výšce několika pater s otvory po oknech jižní vnější stěna paláce, ve spodních patrech se zbytky kleneb. V protější, severní části hradu jsou o něco nižší pozůstatky zdí dvou větších prostor s okny, zachovala se částečně obvodní hradba a několik menších zdí, naznačujících další stavení. V severní polovině se pak dochovala téměř nepoškozená malá klenutá místnost. Další zvláštností hradu je po žebříku z jádra přístupná strážnice na skále, asi o 20 m výš než jádro. Žebřík dnes ústí nahoře pravděpodobně ve stejných místech jako původní přístup, vedou od něj totiž v úzkém bradlu vytesané, okolo 1 m hluboké a asi 0,5 m široké původní schody k asi 30 m vzdálené strážnici. Asi v polovině této vzdálenosti jsou ve skále zřejmé pozůstatky zasekaného uložení trámů, takže zde jistě existovala snad vrátka se závorou. Samotná menší strážnice má protáhlý tvar, je bez pozůstatků zdí, je zasekaná do skály a na západní straně má vysekané malé okno. Hrad určitě stojí za návštěvu, stejně jako několik kilometrů vzdušnou čarou vzdálená zřícenina Vršatec.Text: turistické
16.8. 2005 - Roman Řezáč