Krumvald, Grünwald

Stavebník hradu využil sníženinu mezi dvěma vrcholy, orientace přibližně sever-jih, která se uprostřed zužuje a přerušením příkopy z obou stran vydělil plochu hradního jádra o rozměrech 40 x 33 m. Podobně je situován například hrad Mitrov. Stejně tak došlo k vytvoření příkopů po jeho bocích. Svah hřebenu na západní straně byl přece jen o něco mírnější, tak k vytvoření příkopu došlo prostým vyhloubením a použitím získaného materiálu k vytvoření vnějšího valu. Na východní straně, kde je svah nejprudší, příkop vznikl patrně jen nasypáním vnějšího valu, protože sklon svahu hloubení příkopu ani nedovoloval. Šířka příkopu se na obou stranách od koruny valu k hraně jádra pohybuje od 15 – 20 m. Na západní straně se hloubka příkopu pohybuje okolo 4 m oproti koruně valu a oproti hraně jádra od 5 – 8 m. Na východní straně, byl příkop nasypáním valu vytvořen o něco níž pod jádrem. Hloubka příkopu oproti koruně valu je zde nižší, asi 1 – 2 m, což může být způsobeno postupnou erozí. Převýšení vůči hraně jádra je však téměř 10 m.

Oba čelní příkopy, přerušující hřeben jsou dnes značně porušeny. Je to způsobeno vytvořením lesní cesty a jejich zasypáním. Na severní straně zmizel zcela, na té jižní je ještě patrné zahnutí bočních příkopů a podle nich se šířka tohoto příkopu zdá širší, než boční. A bylo by to v kontextu obrany logické. Je také zajímavé, že na severní straně pokračuje příkop na východě ještě téměř 30 m před hranu jádra. Může to být způsobenou novodobou změnou situace, související se zasypáním příkopů, ale může to znamenat také, že před jádrem byl ještě prostor třeba nějakého menšího předhradí, či parkánu. Může to však znamenat také jen to, že příkop zde byl více než 25 m široký, což by však byl v tomto případě spíše extrém. Určitou zajímavostí je i zasypaný příkop na severu. Že byl zahrnutý, o tom není pochyb. Je však zajímavé, že na této jižní straně v místě zahrnutí vystupuje skalnaté podloží. Znamená to snad, že zde příkop nebyl zcela vylámán? Nebo zde stavebník nechal výchoz skaliska jako podpěru mostu či přístupové cesty? To zatím nelze zjistit. Hradní jádro je téměř po celém obvodu vymezeno hrázkou, obsahující kamennou suť a jistě zbytky hradby. Místy dosahuje hrázka výšku i 1 – 2 m. Jedinými depresemi v jádru, které můžeme interpretovat jako zbytky zástavby jsou v jeho východní polovině. Zhruba uprostřed dispozice, ale z větší části právě ve východní polovině, jsou patrné zbytky čtvercové budovy, o stranách přibližně 10 x 10 m. Tuto však musí potvrdit archeologický výzkum. Dlouhá deprese se táhne podél východní strany, snad jde o zbytek delšího paláce či nějaké budovy přistavěné k obvodové hradbě. Situování hradu na hřebeni pak navozuje domněnku, že mohl být průjezdný, stejně třeba jako český Kamík (Vrškamík). Mohl mít tedy brány na obou čelních stranách. Všechny dohady snad jednou potvrdí či vyvrátí výzkum, prozatím je třeba se spokojit s úvahami.

Text: popis
2.1. 2008 - Roman Řezáč