Farní kostel v královském horním městě Kremnici vznikl již v 1. pol. 13. století a jeho dominantní poloha přímo vybízela k tomu, aby bylo toto místo opevněno a stalo se městskou citadelou. Tak byl kostel obepnut kruhovou hradbou, do které byl zakomponován karner sv. Michala, nazývaný od r 1430 karnerem sv. Ondřeje. Tuto hradbu pak nahradila na počátku 14. století hradba nová. Tehdy také vznikly dvě branské věže – severní brána a tzv. Hodinová věž. Tyto přestavby souvisí s nadáním města privilegii v r. 1328 a zřízením hornouherského horního a mincovního práva. Tehdy také vznikla dnes již napolo zřícená budova radnice, mající pravděpodobně podobu obytné věže. Dolování se v okolí města čím dál tím více rozmáhalo a od r. 1335 započala ražba slavných kremnických dukátů.
Náhle zbohatnutí města umožnilo kompletní přestavbu kostela svaté Kateřiny a výstavbu druhého hradebního okruhu. V 15. století se na městský hrad napojily městské hradby. Za poměrné klidné situace v Horních Uhrách za vlády Matyáše Korvína (1458-1490) byla východní polygonální bašta využita jako spodek polygonálního kněžiště nově vzniklé kaple. To však nebylo příliš prozřetelné a tak se tato stavba za tureckého vpádu 1611-1612 opět stala baštou. Mezitím r. 1560 postihl hradní pevnost požár, který vyvolal nutnou obnovu, během níž byly navíc nově zaklenuty věže, severní věž byla o patro zvýšena a došlo k úpravě radnice. Od r. 1660 byl hrad postupně přizpůsobován sakrální funkci. Západní věž získala zvonicové patro, v 1/3 18. století pak byla vysvěcena kaple v bývalém karneru a v 19. století prošel hradní kostel regotizací. 20. století se neslo ve znamení památkových úprav a proběhly zde stavebně – historické a archeologické výzkumy.Text: historie
10.2. 2013 - Jan Boukal, zdroj: Miroslav Plaček - Martin Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, Praha 2007
|
Přihlášení |
