Městský hrad v Kremnici tvoří soubor středověkých staveb na vyvýšenině (550 m n. m.) nad centrálním náměstím obce. Budovy s různým účelem vznikaly postupně, během tří století v období od 1. poloviny 13. stol. do konce 15. století.
Na hradním pahorku byl vybudován nejdříve románský kostel (1. pol. 13. stol.) s karnerem (1. pol. 14. stol.) a hřbitovem, který byl obehnán opevněním již v 2. pol. 13. stol. (dle archeologického výzkumu J. Hoššy). Později (14. stol.) zde byl postaven palác královského úředníka Banské komory, nejvyššího představitele báňského úřadu, který měl za úkol pro krále vybírat poplatky z vytěžených kovů. Postupem času v hradním areálu přibyly další stavby a v období vrcholné gotiky se ustálila konečná podoba hradu. Stalo se tak po dvou etapách přestavby hradu a úprav terénu - v první etapě ve 14. století byl vybudován dvojitý prstenec hradeb, současně byla na severu postavena vstupní věž, na západní straně malá věž (dokončena nejpozději před r. 1380) a na východě byla k parkánové zdi přistavěna půlkruhová bašta. Druhá gotická přestavba hradu byla zahájena po polovině 15. století – bylo přestavěno opevnění, aby lépe sloužilo při obraně proti moderním střelným zbraním. V 15. století se navíc k hradu připojily hradby města. Roku 1560 postihl hrad velký požár, jehož následky si vyžádaly rozsáhlé opravy, při kterých byly stavby upraveny (zaklenutí věží, zvýšení severní věže o jedno podlaží, přestavba radnice). Karner sv. Ondřeje (původně sv. Michala, nové zasvěcení r. 1430) je nejstarší stavbou hradu - resp. jeho spodní část, kostnice s románskou žebrovou klenbou (2. pol. 13. stol.). Horní gotická část (14. stol.) sloužila jako kaple. Kapli zdobí gotické malby, zachycující výjevy ze života sv. Erasma a gotická žebrová klenba. Karner sloužil dlouho také jako zbrojnice (s jistotou v období r. 1506 - 18. stol.), kaple byla znovu vysvěcena v třetině 18. století. Římskokatolický kostel sv. Kateřiny vznikl přestavbou původního kostela (zachovány obvodové zdi). Nejpozději v 2. pol. 14. století byl postaven polygonální presbytář s gotickými klenbami. Kolem roku 1400 byl kostel přestavěn. Pozdně goticky byl upraven v 80. letech 15. století. Po požáru r. 1560, kdy byla poškozena hlavně věž, byl renesančně opraven (renesanční kazatelna v interiéru). Kostel prošel rekonstrukcí (módní regotizace) v letech 1883 - 1886. Celková obnova kostela v l. 1926 - 1930. Hranolová severní věž chránila vstup do hradu. Byla postavena v 2. polovině 14. století. Původně dvoupatrová věž byla o jedno patro navýšena po požáru roku 1560, při této opravě byly také vytvořeny renesanční klenby v nižších patrech. Věž mívala vstupní padací most, který byl v 19. stol. nahrazen kamenným mostem. Ve věži je možné si prohlédnout expozice „Z archeologického výzkumu městského hradu v Kremnici“ a „Obrana města“. Malá věž - tzv. Hodinová nebo Türl - byla součástí opevnění, vybudovaného ve 14. století. V přízemí má klenby z 16. století. Koncem 17. století byla navýšena o zvonicové patro a byl sem umístěn největší zvon Urban z r. 1588 (renesanční, průměr 1,66 m). V 18. stol. osazena hodinami (v 19. stol. přemístěny na věž kostela). V Malé věži je možné si prohlédnout výstavu „Kremnické zvony“. Jižní věž - tzv. farní - spojuje vstupním schodištěm hrad s městem. Hranolová věž, postavená v 2. polovině 14. století, byla do 15. století farním sídlem. Kryté schodiště bylo přistavěno po r. 1780. Koncem 19. století byly do patra umístěny zvony. V současnosti věž slouží jako vstup do hradu. Radnice je největší světskou stavbou hradního areálu. Byla postavena ve 14. století, v 15. a 16. století prošla stavebními úpravami. Koncem 19. století byla původně pětipodlažní budova snížena o dvě poschodí (z důvodu narušení statiky stavby). Městská rada zde zasedala do roku 1560. V radnici je expozice „Barokní plastiky“, která představuje sochy ze dvou kremnických kostelů, hradního kostela sv. Kateřiny a zrušeného městského kostela Panny Marie. Půlkruhová Banícká bašta (nebo také Hornická) byla původně součástí opevnění. V 2. pol. 15. stol., v časech míru, byla doplněna přístavbou polygonálního presbytáře nové kaple Narození Panny Marie. Na presbytář navazovala krátká obdélná loď. Kaple byla v l. 1611 – 12 znovu upravena na baštu (hrozba tureckých vpádů).Text: historie
22.6. 2013 - E.H. podle M. Bóna a M. Plaček: Encyklopedie slovenských hradů, Libri 2007; kolektiv autorů: Súpis pamiatok na Slovensku 2., nakl. Obzor 1968; http://sk.wikipedia.org; http://www.binderovci.sk; http://www.muzeumkremnica.sk; http://www.kremnica.sk
|
Přihlášení |
