Mezi četnými hrady a jejich zříceninami v povodí Berounky zaujímá Krakovec zvláštní místo. Nevyniká rozlohou ani zachovalostí a výbavou svých komnat, neupoutává mohutným opevněním, vysokými věžemi ani romantickou polohou. Jeho strohá pravoúhlá siluleta s prázdnými otvory mnoha oken na první pohled spíše připomíná prostý opuštěný dům, který lze v odlehlém údolí snadno přehlédnout. Zavítá-li však návštěvník přesto do této končiny lesnatého Rakovnicka a vstoupí do romantické zříceniny hradu, dýchne na něj zvláštní kouzlo tohoto místa, jež si mnohé připoutá. Při návratech do zdí Krakovce zde pokaždé nalézáme něco nového, zajímavého, každý detail z rukou středověkého kameníka působí ve zdejší podmanivé atmosféře jaksi mocněji a trvaleji než jinde.
Krakovec byl postaven pro předního muže královského dvora a purkrabího hradu Křivoklát, Jíru z Roztok, na konci 14. století. Jedinečná ukázka architektury doby Václava IV. Poslední útočiště mistra Jana Husa před odjezdem do Kostnice. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále opravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu. Krakovec stojí z hlediska stavebního vývoje na počátku přechodu od hradů k mladším zámkům, k nimž by vývoj v Čechách dospěl, kdyby nebyl přerušen výbuchem husitské revoluce. Představuje jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Prohlídka hradu Krakovce, jeho odvážně klenutých prostor, temných sklepů, torza nádherné kaple, výjimečných architektonických detailů ve Vás, stejně jako krajina kolem, zanechá hluboký dojem.Text: historie
28.5. 2002 - PhDr. Vladislav Razín