Na stolové hoře nad levým břehem Labe vznikl český strážní hrad počátkem 13. století. Poprvé se zřejmě připomíná roku 1233 jeho purkrabí, první jistá zmínka pochází z roku 1241. Hrad zaujal západní část temene hory, zbylá část sloužila jako chráněné zázemí. Ze všech stran ji obklopují strmé skalní stěny.
Od konce 14. století český vliv v oblasti slábl. V letech 1406–8 přešla její správa včetně hradu do majetku saských Wettinů, což definitivně potvrdila chebská smlouva roku 1459. V letech 1516–24 na hradě krátce existoval celestýnský klášter. Na příkaz kurfiřta Augusta roku 1563 vyhloubili horníci z Freibergu 152,5 m hlubokou studnu, která se stala předpokladem pro nedobytnost hradu. Ten se od roku 1589 postupně měnil na bastionovou pevnost, zaujímající celé temeno hory. Již o dva roky později sem byl přivezen první státní vězeň, odvolaný kancléř dr. Nikolaus Krell. Od počátku 18. století pevnost sloužila i jako lovecký zámek saských kurfiřtů. Z té doby se zachoval především vyhlídkový gloriet na hraně srázu nad Labem. Ve všech válečných konfliktech a revolucích 17.–19. století sloužila pevnost jako útulek saského dvora i státního pokladu. Nikdy nebyla dobyta, vzhledem ke své poloze ani skutečně dobývána. Jediné neoprávněné vniknutí provedl roku 1848 kominický tovaryš Sebastian Abratzky. Roku 1866 muselo Sasko pevnost vydat Prusům, kteří ji obsadili svým vojskem. Od roku 1871 se sem vrací saská armáda (do roku 1918 zůstaly armády jednotlivých německých zemí formálně samostatné). Tehdy sloužila pevnost poprvé jako zajatecký tábor (znovu za obou světových válek). Roku 1913 byl zrušen pevnostní status, pevnost nadále sloužila jako kasárna a vězení. Roku 1942 se francouzskému generálu Giraudovi podařilo z pevnosti uprchnout, o tři roky později se posádka bez boje vzdala Rudé armádě, která tu zřídila lazaret. V letech 1949–55 zde fungoval komunistický trestný tábor pro mládež. Od roku 1955 je pevnost přístupná veřejnosti jako museum, od počátku 90. let se postupně opravují všechny zdejší objekty.Text: historie
13.10. 2008 - Ivan Grisa
Zdroje
dle oficiální webové stránky pevnosti
|
Přihlášení |
