Koberštejn

Letos jsem párkrát navštívil údolí Černé Opavy a před nedávnem jsem s hrůzou zjistil naprosto rozbitou cestu/ modráTZ/ lesní technikou. Určitě se tomu dalo vyhnout, zvláště, když bylo tak krásné babí léto.

Tento hrad, to je prostě nádhera. Nádherný výhled je také ze skály pod věží, ať jdete na hrad odkudkoliv, procházíte krásnou krajinou. Obvzlášť doporučuji cestu z Horního Údolí.

Zpochybnil bych věrohodnost rekonstrukcí pana Vojkovského, hlavně otázku průchozího bergfritu. Než se rozepíšu, tak jen podotknu, že jsem na tomto hradě nikdy nebyl a mé případné závěry budou vycházet pouze z analýzy odborné literatury. Dále upozorním, že dosud byla diskuse vedena pouze interně mezi redaktory server hrady.cz, po společné dohodě ji přenášíme (včetně dosud napsaných názorů) i na veřejnosti přístupné stránky ve víře, že i návštěvníci serveru mohou k tématu říci své.

První otázku bych vznesl na všechny, kteří na hradě byli: Nejvýraznějším zbytkem hradu je torzo jeho okrouhlé věže. Je na této věži, především na jejím severním líci nějaké stopa po tom, že by měla průchozí přízemí, zřejmě tedy stopa po nějakém zazděném průchodu?

Druhá otázka pro všechny: víte někdo na našem území o okrouhlé hlavní hradní věži, která by byla v přízemí průchozí a dovolovala by alespoň na základě analogie předpokládat, že bergfrit na Koberštejně měl průchozí přízemí a sloužil tak současně jako vstupní brána do stísněného jádra za sebou?

Nedostatek místa by jistě mohl být důvodem, ale primární otázka je, jestli vůbec na skále za věží něco stálo.
Wihoda, Prix a Kouřil (Hrady českého Slezska) žádnou stavbu v těch místech neuvádějí ani v popisu, ani na půdorysu ani na rekonstrukci. Podle nich její existenci předpokládá starší literatura (D. Menclová, H. Wienelt), aniž by však v ní byla doložena nějakými stopami, jejich neexistenci prý Menclová výslovně uvádí.

T. Durdík s P. Bolinou v knize „Středověké hrady v Čechách a na Moravě“ se také o takové stavbě nezmiňuje, byť na půdorysu jakési stopy bez bližšího vysvětlení v textu mají.

M. Plaček v „Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku“ se neliší od tria Wihoda, Prix a Kouřil, což nepřekvapuje, protože čerpal především z jejich starších prací.

A skončíme-li u p. Vojkovského, ten v brožuře, ze které pochází inkriminovaná rekonstrukce v popisce u fotky důkazy existence stavby uvádí ale považuje je za nepřímé a nejisté. O stopách stavby hovoří, nicméně není si vůbec jistý, jestli tyto stopy nejsou až recentního původu. Kameny vysunuté z pláště věže v žádaném směru nelze považovat za kategorický důkaz, mohly sloužit jinému účelu. Hojné střepy, kosti zvířat a železných předmětů ve svahu pod skálou IMHO nelze považovat za pádný důkaz toho, že ve skále nad nimi stála budova, dokazují pouze to, že na ono místo byly vyhazovány zbytky.

Ergo kladívko není prokázáno, že budova existovala a tudíž že bylo nutné k ní zajistit přístupovou cestu, navíc takto značně neobvyklým způsobem, který by musel zanechat dodnes patrné stopy především v dochovaném střepu věže. I kdyby budova existovala, jistě by se daly nalézt jiné, pro obranu hradu mnohem vhodnější způsoby, jak se k ní dostat.

Žádný hrad s průchozím kruhovým bergfridem mě nenapadá, ale na druhou stranu..co hrad to originál, takže proč by to na Koberštejně (zde např. z důvodu nedostatku místa) nemohlo fungovat tak jak píšeš.:)

Moc světla do této otázky asi nevnesu :( Díval jsem se na své fotografie a vzpomínal na přeci jen pár let starý výšlap, ale pokud mně paměť neklame, nejsou tam jasné stopy po průchodu, jenom takova jeskyne ve skale, viz fotku co ted pridavam na stranku hradu

Mohutne zdi hradu Koberstejn v minulosti tvorili obranou linii pred najezdy severanu.

Letos jsem párkrát navštívil údolí Černé Opavy a před nedávnem jsem s hrůzou zjistil naprosto rozbitou cestu/ modráTZ/ lesní technikou. Určitě se tomu dalo vyhnout, zvláště, když bylo tak krásné babí léto.

Tento hrad, to je prostě nádhera. Nádherný výhled je také ze skály pod věží, ať jdete na hrad odkudkoliv, procházíte krásnou krajinou. Obvzlášť doporučuji cestu z Horního Údolí.

Zpochybnil bych věrohodnost rekonstrukcí pana Vojkovského, hlavně otázku průchozího bergfritu. Než se rozepíšu, tak jen podotknu, že jsem na tomto hradě nikdy nebyl a mé případné závěry budou vycházet pouze z analýzy odborné literatury. Dále upozorním, že dosud byla diskuse vedena pouze interně mezi redaktory server hrady.cz, po společné dohodě ji přenášíme (včetně dosud napsaných názorů) i na veřejnosti přístupné stránky ve víře, že i návštěvníci serveru mohou k tématu říci své.

První otázku bych vznesl na všechny, kteří na hradě byli: Nejvýraznějším zbytkem hradu je torzo jeho okrouhlé věže. Je na této věži, především na jejím severním líci nějaké stopa po tom, že by měla průchozí přízemí, zřejmě tedy stopa po nějakém zazděném průchodu?

Druhá otázka pro všechny: víte někdo na našem území o okrouhlé hlavní hradní věži, která by byla v přízemí průchozí a dovolovala by alespoň na základě analogie předpokládat, že bergfrit na Koberštejně měl průchozí přízemí a sloužil tak současně jako vstupní brána do stísněného jádra za sebou?

Nedostatek místa by jistě mohl být důvodem, ale primární otázka je, jestli vůbec na skále za věží něco stálo.
Wihoda, Prix a Kouřil (Hrady českého Slezska) žádnou stavbu v těch místech neuvádějí ani v popisu, ani na půdorysu ani na rekonstrukci. Podle nich její existenci předpokládá starší literatura (D. Menclová, H. Wienelt), aniž by však v ní byla doložena nějakými stopami, jejich neexistenci prý Menclová výslovně uvádí.

T. Durdík s P. Bolinou v knize „Středověké hrady v Čechách a na Moravě“ se také o takové stavbě nezmiňuje, byť na půdorysu jakési stopy bez bližšího vysvětlení v textu mají.

M. Plaček v „Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku“ se neliší od tria Wihoda, Prix a Kouřil, což nepřekvapuje, protože čerpal především z jejich starších prací.

A skončíme-li u p. Vojkovského, ten v brožuře, ze které pochází inkriminovaná rekonstrukce v popisce u fotky důkazy existence stavby uvádí ale považuje je za nepřímé a nejisté. O stopách stavby hovoří, nicméně není si vůbec jistý, jestli tyto stopy nejsou až recentního původu. Kameny vysunuté z pláště věže v žádaném směru nelze považovat za kategorický důkaz, mohly sloužit jinému účelu. Hojné střepy, kosti zvířat a železných předmětů ve svahu pod skálou IMHO nelze považovat za pádný důkaz toho, že ve skále nad nimi stála budova, dokazují pouze to, že na ono místo byly vyhazovány zbytky.

Ergo kladívko není prokázáno, že budova existovala a tudíž že bylo nutné k ní zajistit přístupovou cestu, navíc takto značně neobvyklým způsobem, který by musel zanechat dodnes patrné stopy především v dochovaném střepu věže. I kdyby budova existovala, jistě by se daly nalézt jiné, pro obranu hradu mnohem vhodnější způsoby, jak se k ní dostat.

Žádný hrad s průchozím kruhovým bergfridem mě nenapadá, ale na druhou stranu..co hrad to originál, takže proč by to na Koberštejně (zde např. z důvodu nedostatku místa) nemohlo fungovat tak jak píšeš.:)

Moc světla do této otázky asi nevnesu :( Díval jsem se na své fotografie a vzpomínal na přeci jen pár let starý výšlap, ale pokud mně paměť neklame, nejsou tam jasné stopy po průchodu, jenom takova jeskyne ve skale, viz fotku co ted pridavam na stranku hradu

Mohutne zdi hradu Koberstejn v minulosti tvorili obranou linii pred najezdy severanu.