Písemně není hrad na Klenově nikterak přímo doložen. Oblasti Klenova se však týkají pravděpodobně dvě písemné zprávy, pocházející z konce 13. století a počátku století 14.
První z nich je listina z roku 1297, kde je zaznamenáno, že jistý Protiva z Doubravice blíže neurčené statky, které získal od krále a ležící po obou březích řeky Bečvy („Beyc“) daroval templářskému mistru Ekkovi. Druhou zprávou a rozhodně zajímavější je druhá listina z roku 1308 v níž se píše, že Vok z Kravař potvrzuje, že přijal od mistra templářů Ekka do nájmu na 31 let následující statky: „oppidum Setteinz cum castro Vreuntspergk“ (tedy městečko Vsetín s hradem Freundsberkem). Vezmeme-li v úvahu, že „oppidum Setteinz“ můžeme snadno ztotožnit s dnešním městem Vsetínem, pak nelze ani vyloučit, že onen „castrum Vreuntspergk“ by mohl být identický s opevněným strážním hrádkem na vrcholu Klenova. Časově by této teorii odpovídaly i archeologické nálezy z Klenova. Bezpečně však tuto teorii nejde potvrdit. Na přelomu 13. a 14. století byl tento region poměrně velmi řídce osídlen. Na počátku 14. století uvažoval český král Václav III. o založení cisterciáckého kláštera v těchto místech, který měl být pojmenován „Thronus regic“ (Králův trůn), aby posílil královskou moc a kolonizaci v těchto dosud málo obydlených moravských končinách. Klášter měl být založen na soutoku potoka Ratiboře a řeky Bečvy. Klášter měl být osídlen mnichy z kláštera v Plasech (západní Čechy). Roku 1306 však byl král Václav III. v Olomouci zavražděn a z velkolepého plánu rychle sešlo. Tato horská oblast se dostala do středu kolonizačního zájmu až po polovině 14. století, kdy Vsetínsko a Rožnovsko získali páni z Kravař.Text: historie
5.7. 2007 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
podle Jiří Kohoutek: Hrady jihovýchodní Moravy, Archa 1995
|
Přihlášení |
