Na masivní skále, jež se zvedá jihozápadně od hory Zini, se mělo nacházet byzantské opevnění již v 13. století. Tato pozice byla vhodná pro kontrolu úžiny mezi ostrovem Nisyros a poloostrovem Kefalos. Ze tří stran se terén svažuje prudce k moři, jediná přístupová cesta k hradu tak vedla pouze ze západu.
V letech 1314-1315 přichází na ostrov Kos řád rytířů sv. Jana (též johanité, Řád rhodských rytířů, poté Řád maltézských rytířů, dnes Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě). Ten nejpozději v 15. století zmodernizoval a zesílil opevnění, přesto však hrad nebyl zřejmě nikdy příliš důležitý. Tomu napovídá skutečnost, že se o něm nedochovala žádná zmínka. Neuvádí se v byzantských ani v rytířských pramenech. Některé architektonické rysy stavby jsou typické pro rytířskou architekturu konce 15. století, což dokládá jeho využití rytíři sv. Jana ještě v době před dobytím ostrova osmanským vládcem sultánem Sulejmanem I. v roce 1522. Rytíři sv. Jana opustili Kos i své hlavní sídlo Rhodos a později přesídlili na ostrov Malta, podle nějž se začali nazývat rytíři maltézskými. Nálezy z prostoru hradu dokládají jeho osídlení i v období osmanské okupace ostrova v 16. století. V té době již však nebyl nijak upravován a časem zanikl. V roce 1844 hrad prozkoumal L. Ross a později jej popsal J. Zarraftis (Koia, B '1921, s. 119).Text: historie
11.9. 2017 - Luděk Vláčil
Zdroje
N. Kontogiannis, “Medieval Castles and Fortifications of Kos [in Greek with english synopsis]”, Athens 2002,, http://photographybysophiakaragianni.blogspot.cz a další
|
Přihlášení |
