Jihovýchodně ode vsi Strašína vypíná se skalnaté návrší (podlé Sommerovy topografie na Výškách řečené), na jehož vrcholu se spatřují malé, ale zajímavé zbytky hrádku. K jižní a východní straně odděleno jest to místo pří kopem na některých místech ještě dosti hlubokým a po bocích kamením naplněným. Od jižního konce příkopu táhne se k západu mírný svah, sousedící západně se spoustou skal a kamení, které po příkrém boku hory nakupeny jsou. Při konci jich vstu puje na hradiště lesní cesta a jde jím dále, i přes příkop. Na se verozápadní a severní stranu jest příkrý bok hory. Nad jižním koncem příkopu zbyl kus zdi z velkých kamenů, avšak bez vázání postavených. Jiný zbytek zdi z menších kamenů, a pečlivěji složený est na východní straně při dotčené cestě. Na straně jihovýchodní a severozápadní lze z řady kamení souditi, že tu také podobné zdi stávaly. Ve středu jest hromada žulových balvanů. Jak se toto bývalé sídlo nevelkého objemu jmenovalo a jaké mělo osudy, není nám známo; ano zdá se, že patřilo k starším toho druhu opev nění, které přestaly ve 13. století.
Text: historie
24.9. 2021 - August Sedláček, Hrady zámky a tvrze české, díl XI. Prachensko