Hohensalzburg

Hrad stojí na protáhlém kopci Festungsberg (548 m n.m.) nad centrem Salcburku. Podélná osa vrcholové části kopce je orientovaná ve směru VSV-ZJZ. To udává podélné rozložení celé hradní dispozice, která má délku přibližně 250 m a šířku až 150 m. Jádro hradu zaujímá nejvyšší bod kopce blíže k západnímu konci podélné osy. Palác stojí na severní straně jádra hradu přímo nad městem. Předhradí zaujímá zbytek vrcholového prostoru, obklopuje tak jádro hradu na východní, jižní a západní straně. Jedině severní průčelí paláce je součástí vnějšího obvodu hradního opevnění. Hrad proto není koncentrický (jedno opevnění musí byt ze všech stran obklopeno druhým opevněním). Přístupová cesta stoupá z centra města po severním svahu kopce, kde je přepažena první a druhou hradní bránou. Na východní straně kopce se mezi třetí (1480) a čtvrtou (1502) bránou stáčí k jihu a za čtvrtou bránou k jihozápadu. Cesta ústí do velikého nádvoří předhradí, které se nachází východně od jádra hradu. Na severní straně nádvoří stojí pozdně gotický kostel svatého Jiří z doby kolem roku 1501. Zbytek zástavby tvoří administrativní a hospodářské budovy. Do západní části předhradí je možno jít po jižní straně okolo jádra hradu nebo projít temným průjezdem pod palácem. Na západní straně předhradí vstupují do hradu návštěvníci, kteří vyjeli nahoru lanovou dráhou Festungsbahn. Jádro hradu tvoří rozměrný čtvercový palác bez středního nádvoří. Palác kryjí nízké valbové střechy uspořádané ve dvou řadách po šesti a osmi. Na východní, jižní a západní straně jej chrání parkán. Před parkánem byl původně příkop, který je stále patrný na východní straně mezi jádrem hradu a nádvořím předhradí. V severovýchodním a jihovýchodním rohu parkánu stojí zástavba, která přiléhá k paláci. V severovýchodní zástavbě jsou zbytky původní románské hradní kaple. Ve zbylém východním prostoru parkánu je malý služební dvůr. Odtud se vstupuje do výše zmíněného temného průjezdu pod palácem. Palác vznikl postupným rozšiřováním. Salcburští arcibiskupové neměli vizi palácové dispozice s centrálním nádvořím, jaké měly mnohé české hrady (například Písek, Kadaň, Zvíkov nebo Křivoklát). Namísto toho postupně vytvořili rozměrný čtvercový palácový slepenec. Nevýhodou tohoto řešení je dlouhý temný průjezd pod palácem. Z něj pak vede temné schodiště do temných vstupních vestibulů uprostřed jednotlivých podlaží paláce. Pro stavební vývoj hradu viz https://www.youtube.com/watch?v=aJAfrPRgnEA

První románský hradní palác založil na vrcholu hradního kopce na místě římské strážní věže arcibiskup Gebhard von Helfenstein po roce 1077. V polovině 12. století mohl být palác dvoukřídlý. Severovýchodně od něj stála obdélná románská kaple s užším čtverhranným presbytářem. Někdy ve 12. nebo 13. století byl prostor východně, jižně a západně od paláce uzavřen jednoduchou hradbou. Vnitřní prostor hradu ale zdaleka nedosahoval dnešního rozsahu. Vstup do hradu byl stejně jako dnes na východní straně. Do poloviny 14. století byl palác rozšířen do tvaru rozměrného obdélníku. Biskup Burkhard II. von Weißpriach dal v letech 1461-1466 postavit čtyři rozměrné válcové flankovací věže. Na severní straně hradu jsou to věže Glockenturm a Trompeterturm (Trubačská věž). (Ve 2. polovině 15. století dostal podobné válcové flankovací věže Daliborku, Bílou a Prašnou věž také Pražský hrad). Arcibiskup Bernard von Rohr dal v letech 1466-1481 postavit východní parkán předhradí. V této době mohla vzniknout pozemní lanová dráha Reisszug, která vede na hrad od východu. Ta je písemně doložená v roce 1515. V parkánové hradbě a v hlavní hradbě předhradí má dráha vlastní vjezdové portály. Na přelomu 15. a 16. století byly na jižní a západní straně předhradí postaveny čtverhranné věže Geyerturm, Hasenturm (kosodélný půdorys) a Reckturm. V 1. polovině 16. století bylo před parkánem na východní straně předhradí postaveno další vnější opevnění se dvěma drobnými půlkruhovými baštami. Toto opevnění není veřejnosti přístupné. V 17. století bylo před západní hradbou předhradí postaveno bastionové opevnění. Dnes jsou zde na terasách bastionů restaurace. Hrad byl na této straně zranitelný dělostřelbou ze sousedních kopců Karolinenhöhe a Richterhöhe, od kterých je Festungsberg oddělen sedlem. Oba kopce byly ale během třicetileté války (1618-1648) opevněny mohutným opevněním, které navazovalo na opevnění hradu. Bastionovým opevněním byl obehnán celý Salcburk, včetně předměstí na severní straně řeky (viz plánek ve foto-souboru). Na severozápadní straně navázal na opevnění hradu rozměrný bastion Kočka (Katze bastei). Spojovací šíji mezi hradem a bastionem přetíná cesta Oskar-Kokoschka Weg. Na ní stojí dvojice branských věží, které jsou od 17. století společně prvními branami hradu. Můžeme je na plánu hradu označit jako brány 1Z (západ) a 1S (sever).

Text: popis
22.7. 2025 - Pavel Semple

Zdroje
https://www.youtube.com/watch?v=aJAfrPRgnEA
místní informační tabule