Historik F. Musil vytvořil zajímalou teorii: považuje Hlavačov za hrad Zebín, který je v roce 1289 zmiňován jako královský majetek. První známý příslušník pánů ze Zebína Petraň je zmiňován v Dalimilově kronice k roku 1279. Tento šlechtic je pak považován za syna Sezemy či Miloty, což byli družíníci Kojaty Hrabišice, kteří dostali Choceň v držení v r. 1227 a kteří si zde zřejmě vybudovali opevněné sídlo. Někdy před rokem 1289 ale bylo panství pánům ze Zebína králem odňato a místo něj dostali v držení území na pravém břehu Tiché Orlice, kde si začali budovat hrad Vejrov (ten má podobné dispozice jako Hlavačov, což tuto teorii podporuje). Proti této stavbě ale protestovali cyriaci z Kláštera nad Orlicí, takže hrad byl nakonec opuštěn (někdy v letech 1279–1290) a místo něj si postavili hrad Žampach.
V roce 1292 daroval Václav II. Choceň cisterciákům ze Zbraslavi, ale v roce 1304 (ve druhé donační listině pro zbraslavský klášter) už Choceň zmiňována není. Snad to souviselo s královými kolonizačními snahami tohoto území – Vítek ze Švábenic kolonizoval Trutnovsko a král chtěl převzít toto území zpět s tím, že by Vítka usadil na Chocni. V letech 1298–1311 je opravdu Vítek zmiňován jako majitel některých vsí v okolí, ale nikdy ne na Chocni – tu si zřejmě ponechal král. Z této doby jsou pak zmínky o tom, že si král chce v Chocni vystavět nový hrad – ale zřejmě přistoupil k přestavbě Hlavačova (Zebína). Na počátku 14. století zřejmě získali od krále Choceň Půtici. Proti příslušníkovi tohoto rodu – Mikuláši z Potštejna – pak v roce 1338 vytáhl kralevic Karel, hrad dobyl a zničil.Text: historie
10.1. 2009 - Ivka (M. Cejpová: Zjišťovací výzkum hradu Hlavačova u Chocně, Castellologica Bohemica 10, AÚ AV ČR, Praha 2006)