Na lesnaté hoře Hausberg (= Hradiště) řečené u Zalnavy, Park frydu a Perneka, vede stará cesta, jíž se říká "Schlossweg", až k místu tomu, kdež jest hřeben skalnatý k jihozápadu běžící překopán a prolámán. Od toho příkopu jdou k jihovýchodu na kraji skaliska zdi bývalého hradu. Na temeni skaliska, t. j. na severozápadním jeho konci, spatřují se základy staré věže. Na hradišti samém jakož i v okolí jeho na tu stranu k Parkfrydu a při cestě staré vykopali železné zbraně a rozličné starožitnosti. Krajina okolní zalidněna asi ve 14. sto letí, ale o vesnice, které tu povstaly, byly r. 1393-1395 tuhé pře mezi klášterem Korunským a kapitolou Vyšehradskou. Mezi těmito vesni cemi připomínají se Parkfryd, Zalnava, Purgstall a Walterstift; poslední upomíná na pověsť, že se hrad na Hauberce Walters-¨ hausen nazýval. Roku 1412 propůjčil klášter šest vesnic králi Vácslavovi, mezi nimiž se Parkfryd, Zalnava a Purgstall nacházely. Po smrti králově navráceny zase klášteru (r. 1420), ale možná dosti, že v 7 posledních letech krále Vácslava tu hrad nějaký postaven. Roku 1460 zastavil klášter vesnice dotčené Prokopovi z Rabšteina, v jehož rodě se ještě r. 1476 nacházely. Později nabyli páni z Rožem berka rychtářství Zalnavského dědičně. Roku 1541 patřily ke Krum lovu a k tomuto rychtářství ves Zalnava s podacím, Parkfryd, Šumberk, Hyntrynk, Šonov, mlynáři pod Poděhusy a Kunšova pu stota v Hlásce. Kdož ví, zdali se v těchto názvech upomínka na bývalý hrad neskrývá. Vsi Walterstift a Purgstall spustly snad již v 15. věku.
Text: historie
4.3. 2017 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III.