Jako mnoho dalších hradů byl i Hauenštejn v době třicetileté války obléhán a dobýván švédským vojskem. Dobyt byl Zámecký vrch vypínající se nad hradem. Hradní posádka se však udatně bránila a první útok byl odražen.
Na druhý den se Švédové hotovili ke druhé zteči. Roznesla se mezi nimi zpráva, že Kadaňští spolu s pány ze Šumburka a nedalekého Himlštejna chystají brannou pohotovost ku pomoci obleženým. Švédové tedy rychle podruhé zaútočili. Podařilo se jim překonat hluboký hradní příkop a beranidlem poškodit bránu. Když tu únikovou tajnou chodbou, vylámanou do skály, vpadl kapitán obránců s družinou odvážlivců do týla nepřátel. Udiveným dobyvatelům způsobil výpad velké ztráty a předpolí bylo rázem dobyto zpět. Otřeseným švédským oddílům již ke třetímu útoku nezbývalo sil a dali se na ústup do hor. Navíc se podél Ohře již blížily na pomoc šiky Kadaňských. Leč vítězství bylo draze vykoupeno. Ze vsi v podhradí zůstalo kouřící rumiště a řada statečných obránců se odebrala na pravdu boží. I statečný kapitán, jenž spásný výpad vedl, byl nepřátelským kopím proklán nedaleko brány, jejíž prolomení odvrátil. Do dnešních dnů se zachovala připomínka oné nejtěžší bitvy v hradních dějinách. Říká se, že krev onoho statečného kapitána lze dodnes na skále v místě původní brány spatřit a vnímavý návštěvník při dotyku pocítí zásah energie onoho místa. A ten, kdož na hradě déle zůstane, za bouřlivých větrných nocí lomoz bitvy a ryk útoku obránců v těch místech uslyší. Nutno dodat, že duch obětavého kapitána stále dohlíží ostražitě na bezpečnost na hradě a mocným kouzlem chrání všechny, kdo zde ruku k dílu přiloží.Text: pověsti
28.5. 2004 - Z pramenů Pavla Palackého
|
Přihlášení |
