Gotický hrad vznikl k obraně obchodní stezky do Saska.
Zakladatelem Hasištejna je pravděpodobně Fridrich I. ze Šumburka, který hrad postavil pro krále Jana Lucemburského a byl mu pak ponechán jako léno. 1348 hrad zniňován v Majestas Carolina, 1351 připadl pánům z Šumburka, 1418 dobyt Václavem IV., který ho zastavil Mikuláši Chudému z Lobkovic. Rok nato král Václav IV. zemřel, a protože hrad neměl kdo vyplatiti, zůstal Lobkovicům. Mikuláš provedl řadu oprav hradu a opevnění. Svah k Prunéřovskému potoku byl vyrovnán sklepem, jeho valená klenba nesla dlažbu. Na sever byla postavena čtverhranná, dovnitř otevřená věž s branou, přístupnou po padacím mostě. Po smrti Mikuláše Chudého pokračoval v přestavbě hradu jeho syn Mikuláš II. Trvale na Hasištejně sídlil známý a věhlasný vzdělanec, cestovatel, humanista a básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Až do roku 1491 hodně cestoval, poznal Itálii, Řecko, Palestinu i Egypt a po návratu se roku 1503 trvale usídlil na Hasištejně. Shromáždil zde početné sbírky uměleckých předmětů a literatury. Po smrti Bohuslava nebyl hrad již nastálo osídlen, 1514 přestal být šlechtickým sídlem a po požáru 1560 postupně zpustl. Do dnešních dnů zůstaly zachovány mohutné zříceniny dokumentující velikost hradu Hasištejna. Jeho dominantou zůstala zachovalá válcovitá věž s vyhlídkou, přitažlivé jsou i rozlehlé podzemní prostoryText: historie
2.9. 2002 -
|
Přihlášení |
