Podle tradice založil původní dřevěný hrad kníže Boleslav Vysoký koncem 12. století, ale po jeho existenci se nenašly žádné pozůstatky. Stavba nejstarší části kamenného hradu (horního) je připisována Kondrádu II. Hlohovskému (syn Henryka Pobožného), který zemřel v roce 1274 – a hrad byl tedy zřejmě vybudován před tímto datem. Je nejstarší z opevněné linie na hranicích panství Kwisa s Českým královstvím, do které patřily také hrady Czocha, Świecie a Rajsko. Po vymření svídnické větve Piastovců koncem 14. století se hrad dostal do rukou českého krále Václava IV. Zadlužený panovník ho téměř ihned prodal rytíři Benešovi Chuśnikowi za 900 kop pražských grošů. Ten ustanovil správcem hradu rytíře Wolfa von Romke, který byl ale v roce 1399 popraven pro zbojnictví. V roce 1400 svěřil Beneš panství rytíři Gotschovi mladšímu Schoffowi, synu Gotsche staršího, vlastníka hradu Chojnik. Za nevyjasněných okolností přešel později hrad do vlastnictví tohoto rodu, který se přejmenoval na von Schaffgotsch. V jeho držení byl do konce 18. století, kdy si panstvo postavilo pod již nevyhovujícím hradem v roce 1798 nový klasicistní zámek. Poprvé byl hrad přestavěn zřejmě už v druhé půlce 15. století, a také na začátku a v polovině 16. století (prostředky na přestavbu měli von Schaffgotschové hlavně díky nově objeveným ložiskům cínu a kobaltu v okolí).
Během třicetileté války byl hrad dvakrát obléhán. Nejdříve neúspěšně v roce 1639 generálem Stehlhausem (tehdy zahynulo 7 obránců a 132 Švédů), podruhé o šest let později, kdy po čtyřdenní statečné obraně pod vedením Leopolda Schaffgotsche Gryf kapituloval a tři roky jej okupovali Švédové. Další modernizací (zejména opevnění a dolní hrad) prošel Gryf krátce po odchodu Švédů v roce 1654. V roce 1745 ho obsadila vojska pruského krále během druhé slezské války. Ještě v roce 1778 proběhl další pokus o vylepšení fortifikace, ale krátce poté byl hrad definitivně opuštěn. Část hradu byla ubourána na stavební kámen.Text: historie
9.7. 2007 - Ivka
|
Přihlášení |
