K šestibokému jádru s obvodovou zástavbou na jihu přiléhá rozsáhlé ohrazené předhradí. Jižnímu čelu jádra dominuje donjon o rozměrech 16,2 x 16,9 m a vysoký 32 metrů. Bývala to sedmipodlažní budova s armovanými nárožími a dvěma šnekovými schodišti v síle zdiva. Hlavní obytná prostora byla zřejmě ve 3. podlaží. V roce 1751 se zřítila vrchní část věže.
Vstup do jádra je od jihu bránou s předbraním, ve kterém je vjezd i branka pro pěší s vpadlinami pro stěžejkový most, koruna zdiva je zdobena půlobloučkovou atikou. Ostění i armování je ze žlutého pískovce, které kontrastuje s černým zdivem. Brána pochází zřejmě ze 17. století, znovu upravena byla v 60. letech 20. století. Vpravo od brány pod donjonem je zbytek polygonální bašty pravděpodobně ze 16. století, kdy byly také postaveny dvě protáhlé půlkruhové bašty na východě a západě jádra. V severozápadní části jádra přiložený ke kurtině stojí dlouhý zalomený třípodlažní palác (15 x 47,5 m) postavený v letech 1500–1524. Jsou tu valeně sklenuté sklepy, vysoké přízemí a patro. Do přízemí se vstupuje lomeným portálkem z centrálního nádvoří. Ve vstupní síni (hvězdová klenba) je šnekové schodiště, vlevo je velký sál (síťová klenba) a knížecí komnata (hvězdová klenba) s krbem a další šnekové schodiště. Vpravo od vstupní síně jsou dvě komory (lomená valená klenba). Velký sál má silnou nádvorní zeď, ve které jsou hluboké okenní niky se sklípkovou klenbou. Patro má podobné rozložení místností, navíc je tu umístěna na severovýchodě kaple se závěrem v trojbokém arkýři, jejímž autorem je Bodo Ebhardt. Z kaple do vestibulu vede renesanční portálek (počátek 16. století). Gotický lomený portál (kolem r. 1500) vede z vestibulu do severní místnosti. Ve wrocłavskému muzeu je umístěn portál z velkého sálu od Wendela Rosskopfa (1522), který dokončoval stavbu paláce (žák Benedikta Rejta). Dvorní průčelí po přestavbách nese dvě řady velkých oken, v patře je nad sálem balustráda, střešní římsa je ukončena ochozem s cimbuřím, strmá střecha je valbová krytá prejzy. Stěnou paláce při hradbě vede v patře chodba se střílnami. V severním nároží stojí hranolová věž, v západním nároží je věž válcová. Na východě byly hospodářské budovy. Předhradí je ohrazeno novodobou hradbou, na západě je brána, v hradbě stojí několik válcových a jedna hranolová věž – u ní před hradbu vystupuje vodní válcová věž spojená s hranolovou malým dřevěným můstkem. Při jižní hradbě jsou zbytky pivovaru, v zarostlém porostu předhradí jsou pak ještě další trosky hospodářských budov. V počátku 20. století provedl Bodo Ebhardt, ve své době uznávaný evropský odborník na přestavbu a dostavbu středověkých hradů, puristickou úpravu, kterou překryl (a v podstatě nenávratně zničil) podobu původního hradu. Něco dostavěl či opravil, něco vystavěl a vymyslel nově – to se týká hlavně brány s předbraním a nového umístění kaple v paláci. Používal také architektonické a kamenické detaily z jiných hradů. Parkán západně od brány je využit jako lapidárium jeho nálezů.Text: popis
8.1. 2009 - Ivka
|
Přihlášení |
