V roce 1155 je v papežské bule zmiňováno hradisko (pouze dřevohlinité) jako součást wrocławaké diecéze. K roku 1245 je pak doloženo jako kastelánie. V roce 1320 jej legnický kníže Bolesław III. prodal rytíři Swolowi Boźiwojovi (Busewoi). V roce 1470 vykoupil zdejší zboží kníže Fryderyk I. – ten zde nechal v letech 1473–1487 postavit věž, která měla být podobná věži v Legnici. V roce 1502 postoupil hrad český král Vladislav Jagellonský zpět legnickým knížatům, nakonec jej obdržel Fryderyk II., který jej začal přestavovat a hrad se stal jeho oblíbeným sídlem. V roce 1538 pak připadl knížeti Fryderykovi III. Po vymření legnických Piastowců ztratil na významu.
V době třicetileté války zde byla usazena Valdštejnova císařská armáda, v roce 1646 bylo ale přistoupeno k bourání fortifikací. V polovině 18. století byl hrad už ruinou. Na počátku 19. století proběhla první konzervace a romatická dostavba ruin za hraběte Johanna IV. von Hochberg, nechal tu také zřídit muzeum a anglický park v předhradí. Další úpravy byly provedeny pro berlínského bankéře Wilhelma Christiana von Benecke. Jiný majitel – průmyslník Willibald von Dirksen – nechal rozsáhlou úpravu hradu na známém puristovi Bodo Ebhardtovi (1906–8). V roce 1945 byl hrad poničen a teprve po dvaceti letech byl částečně opraven a zastřešen s tím, že zde bude turistické zařízení.Text: historie
8.1. 2009 - Ivka