Zřejmě nejstarší čtyřboké jádro vzniklo na severozápadním vrcholku. V severním nároží stála věž postavená na půdorysu o rozměrech 10x6,5 m, k níž přiléhal obdélný útvar snad ohrazeného dvora, na jehož konci bylo obytné stavení se základnou 9,5x9 m. Jižně stála hradní kaple o rozměrech 8x3,5 m. Mohutná obytná věž (donjon) s rozměry 10x10 m stála o něco níž a přiléhala k ní další přístavba. Severně od věže se nacházela cisterna. Prostor mezi oběma útvary ohrazovala masivní hradba. Na plochém vrchu opodál, asi uprostřed celé lokality, stála ve 14. století rozsáhlá obdélná budova, snad s dalšími přístavbami. Další dvě stavby přiléhaly k hradbě na jihovýchodu.

Text: popis
10.12. 2020 - Luděk Vláčil

Zdroje
Encyklopedie slovenských hradů, Miroslav Plaček, Martin Bóna, Libri, 2007, Za tajomstvami zrúcanín II. Jaroslav Nešpor, Gu100, 2007 a další

Archeologická lokalita zaniklého hradu, nesoucí na nejstarších mapách název Glanzenberg (třpytivá hora) nebo Bana, se rozkládá na rozsáhlém protáhlém hřebenu (794 m n. m.) asi 1 km severně od centra slovenského města Banská Štiavnica. V prostoru byly odkryty pozůstatky složit�…

turistické - Luděk Vláčil

Předpokládá se, že zlato a stříbro zde těžili již Keltové. Na přelomu 12. a 13. století byla lokalita s názvem Baňa osídlena horníky. Již v polovině 13. století vznikl na severozápadním vrcholku královský hrad, sloužící k ochraně města, jako sídlo královského úřední…

historie - Luděk Vláčil

Královský hrad k ochraně města i zlatých a stříbrných dolů vznikl v polovině 13. století. Někdy ve 14. století rozšířen. Hrad poničen při útoku v r. 1442 a při silném zemětřesení r. 1443. Následně byly objekty využívány ke zpracování rud a v 16. století zde bylo provi…

anotace -