Není pochybnosti, že se hrad náš původně, a to až do prostředku 14. století, Friedenburg nazýval a že povstal nejpozději na počátku 14. století. Bohužel se nám z okolí jeho tak málo starých listin zachovalo,že nemůžeme se ani domysliti, kdo jej postavil a kteří byli jeho první držitelé. Ze všech držitelů se vyskytuje poprvé Matouš ze Frymburka neznámého rodu, jenž r. 1354 dne 11. června nového kněze ke kostelu Olešnickému podával. Nějaký čas potom vešel v držení hradu Čeněk z Lipého, jenž byl od r. 1349 - 1360 nejvyšším maršálkem. Nacházíme jej r. 1362 dne 30. května jako patrona kostela v Zákraví čili kosteliště pod Bystrým a toho roku dne 18. července kostela v Hrádku. Nedržev dlouho Frymburk, prodal jej Janovi řečenému Jira, kastellanu Krakovskému, jenž roku 1363, 6. července nového kněze do Zákraví podával. 2) Týž zemřel ještě téhož roku, a vdova po něm zůstalá Eliška z Lipého vyskytuje se r. 1364 dne 26. února jako patronka kostela v Hrádku. Ale ještě téhož roku uvázal se ve Frymburk způsobem nám neznámým Jindřich z Lipého, nejv. maršálek, což viděti odtud, že roku dne 31. srpna k jeho podání nový farář v Hrádku potvrzen jest. Několik neděl potom prodal Jindřich panství Frymburské Janovi z Lichtemburka.
Nový pán také dlouho nevládl na Frymburce, poněvadž se mu bezpochyby krajina okolní pro drsné své podnebí nelíbila. Nacházíme jej poprvé na panství r. 1365, 17. prosince a naposled roku 1366 dne 17. prosince jako patrona na Zákraví ; koupil jej totiž od něho roku 1367 pan Hynek z Dubé jinak z Náchoda, jenž 31. srpna nového kněze ke kostelu v Hrádku podal. 3) Hynek držel potom hrad Frymburk společně s bratrem svým Ježkem, jenž byl také pánem na hradě Levíně ; oba bratří spolčili se se strýci svými na Visemburce a Třebechovicích (r. 1368, 8. října), aby všechna jich panství ve spolku zůstávala a rod po rodu děditi mohl ; 4) ale přese spolek tento přece se vidělo pánům Dubským Frymburk prodati. Zdali držel Frymburk již Sezama z Opočna, jenž roku 1373 zemřel, není nám známo ; jisté však to jest o Štěpánovi a Janovi z Opočna, synech jeho, kteří roku 1376 dne 16. června společně faráře do Hrádku podávali. Ostatně se vyskytuje Štěpán jako patron v Zákraví již r. 1374 a Jan zase tamže roku 1377. Asi v ten čas se bratří od sebe oddělili, onen byl potom pánem na Opočně a Chlumci, tento pak na Frymburce, k němuž také město Dobrušku držel. Jana nacházíme často jako patrona kostelů na panství Frymburském, tak r. 1379 na Dobrušce, r. 1391 - 1401 na Dobřanech, r. 1413 na Olešnici ar. 1417 na Slavoňově ; od r. 1402 - 1410 sedal na soudě zemském. Obydlí na hradě Frymburce, ačkoliv bylo dosti těsné, tak si zamiloval, že tu ponejvíce přebýval a skorem výhradně ze Frymburka se psával. Dobrušku držel s ním společně r. 1411 Jan mladší z Opočna (syn Štěpánův), k nichž obou podání potvrzen jest, tudíž 31. srpna nový farář. Jan umřel před r. 1430 a všechna zboží po něm zdědil bratrovec jeho Jan Městecký z Opočna, nerozdílný od svrchuřečeného Jana mladšího. Málo bylo lidí tehda tak vrtkavých, jako Jan. Před husitskými válkami proslul jen co loupežník, r. 1415 na den Všech Svatých zlezl klášter Opatovský a opata umučil do smrti, zároveň opanoval také hrad Hradiště, jejž bez vědomí pravého jeho pána prodal. Ačkoliv se byl od r. 1415 ke straně Husově hlásil, přece stál před vypuknutím válek r. 1420 pevně po straně králově, odpíraje vše silou a lstí Pražanům a Žižkovi, ačkoliv prý slíbil s nimi býti, a byl proti nim velmi ukrutný ; pročež korouhev jeho (žebříky) visela v Starém městě Pražském na pranéři vedlé korouhve pána z Plavna zpronevěřilého. Jsa Hejtmanem královským šeredně se zachoval na jaře roku 1421, an dobyv Chotěboře přese všechny sliby a ujištění Tábory tam posádkou jsoucí vraždil. Smluvil je dolů z města a slíbil jim svou víru i česť, že jich životům nic nebude, když pak sešli dolů, zbili jich Horníci výše jednoho tisíce, žáka Petra Hromádka z Jisteblice samého třetího dal potom v Chrudimi uprostřed náměstí upáliti. Brzy však zastihla jej pokora nemalá ; neb když Pražané r. 1421 Chrudim oblehli,vešel s nimi v mír a pokořil se Bohu před nejsvětější svátostí těla Páně, “ prose pokorně, aby jemu odpustili, že byl odpůrcem pravdy. Od těch dob držel nějaký čas s Pražany,než r. 1423 spojiv se s některými pány kraje Hradeckého, chtěl podstoupiti Žižku blíže Hořic, ale utrpěl tu znamenitou porážku. Ze zlosti vskočil brzo potom do předměstí u Hradce ; i vypálili jednu ulici a kněze jednoho zabili. V ty časy již rozhodně podporoval stranu krále Sigmunda a nepřestával straně kališnické v Hradecku škoditi. První odplata za to stihla jej r. 1424 u Skalice, kdež mnoho lidu jeho zbito a zjímáno. Ještě hůře se mu mstili Hradečtí roku 1424, neboť jemu spolu se Sirotky dobývali hradu Landšperka, asi v ten čas také dobyli Hrádku (tuším jen městečka) a brzo potom i Opočen vybořili. Roku 1427 měl Jan dosti hradů pevných, z nichž nepřátelům svým odpírati mohl, zejména Lichtemburk, Žampach, Landšperk a Frymburk. 1) O první z těchto hradů přišel r. 1429, ani jej Sirotci oblehli a ke vzdání přinutili ; v ty časy také padl druhý jeho hrad Landšperk. Těmi pohromami byv Jan sklíčen, zase se k Sirotkům přidal. Od těch dob jeho na bojišti nenacházíme, an se více o to vynasnažoval, aby pokoj zemi navrácen byl ; příštího pak roku 1431 zemřel v Hostinném. 2) Po Janovi nacházíme v držení Frymburka a Dobrušky Jiříka z Dubé seděním na Visemburce, ačkoliv on zboží to právem nedržel, jak níže doloženo bude. Na Frymburce tvrdém za těch dob bouřlivých často přebýval, zde také spečetil r. 1432 dne 12. prosince list daný obci města Dobrušky, jímž jí potvrdil práva Magdeburská a Hradecká a při tom tu výsadu zejména, aby o statcích svobodně říditi mohl. Jak již řečeno, neměl Jiří sám práva ke Frymburku, neb i Aleš ze Šternberka se k tomu zboží táhl vedlé nějakého nám neznámého zápisu, dsky zemskými učiněného, a když r. 1436 po válkách husitských práva v zemi obnovena jsou, žaloval Aleš na Jiříka u soudu zemského, že mu „ uvázal a drží zboží jeho hrad Frymburk. “ Pře ta měla býti rozsouzena o suchých dnech postních r. 1437, a do toho času měl Jiřík dokázati, jaké má právo ke hradu ; že pak těchto dokladů po ruce nemaje pro ně někam posýlal a potom jich nedosáhl, uloženo mu soudem zemským dne 28. února, aby spravedlnosť svou o suchých dnech letničných pokázal, a pakli by tak nemohl učiniti, že se dává Alšovi za právo. 4). Jak konečně pře ta vypadala, není nám známo, poněvadž se nám o době potom následující zpráv o Frymburce naprosto nedostává. O panu Jiříkovi dodáváme jen, že zemřel r. 1540 dne 17. února, a že veškeré statky po něm pan Ješek z Dubé zdědil. Na počátku 16. století nacházíme Frymburk v držení Andělův z Ronovce. Z rodu jich byl Sigmund již r. 1440 osedlý v kraji Hradeckém a přidán na sjezdu Čáslavském k radě hejtmana kraje Hradeckého,tudíž jest i možná věc, že již tehda Frymburk držel, než první z toho rodu na Frymburce, o němž se tak zřejmě dokládá, byl Hynek Anděl z Ronovce, jenž koupil r. 1519 dvůr a grunty šosovní při městě Chrudimi od Kateřiny z Kunčího a potom také Morašice. Třibřichy, Mezilesice, Rozhovice a j. držel. Později držel hrad náš Achylles Anděl z Ronovce, syn předešlého. Týž prodal kdysi před rokem 1534 Frymburk zámek s dvorem popl. městečka Hrádek, Olešnici a Kounov, ves Běstviny s dvorem popl. v Dlouhé, Sněžném, Tisu, Bystrém, Janově, Nedvězí, Dobřanech, 1) Ohnišově, Vanůvce, Bydle, Slavonově, Bohdašíně, Rozkoši, Rovném, Provoze, Domašíně, Myškově, Nové vsi, Horách, Lhotě c. t. m. Janovi Trčkovi z Lípy a na Lipnici za 2750 kop gr. č. 2) S Janem Trčkou, tuším peníze na koupení hradu naložil strýc jeho Zdeněk mladší, pán Vlašimský, neb nacházíme, že se oba páni roku 1537 dne 8. července o panství Frymburské rozdělili. Věže veliká, kuchyně, hradby, brány, mosty, schody, cesty, dvory v hradě a podhradí, stráně, konírny na předhradí zůstaly oběma k držení společnému, toliko komory, sklepy a světnice rozděleny na dva díly. Společnými zůstaly také pivovár před zámkem, sklípek při něm, dvůr pod zámkem (kromě přístodolku ležícího blíž od cesty v stodole, kterýž jest položen s polovicí stodoly k jednomu dílu, než druhý přístodolek hořejší též z polovicí stodoly k druhému dílu), více byl společným hamr a rudy železné, co by se jich našlo. Ke každému dílu připadly mimo to půl městeček Hrádku a Olešnice, a díly vsí řečených : Dlouhý, Sněžný, Tis, Bystrý, Nedvězí, Dobřany, Ohnišov, Vanůrka, Bydlo, Salvoňov, Bohdašín, městečko Kounov, Rovný, Provoz, Domašín, Myškov, ves nová v Horách, Lhota. K jednomu dílu kladeny svršky : jeden stůl, rožeň, rošť, 3 hákovnice, kůň při zámku s potřebou naň a půl vozem, krávy ve dvoře Běstvinském 4, jalovice 1, svinského pohlaví čtvero (slepic, husí, kačic, což v Běstvině před rukama jest, toho se mělo společně užívati), klisny 2 s půl vozem, tenata zaječí. Skla na zámku a což hřebem přibito bylo, se nedělilo. Na horách Frymburských, v nichž se také hora Vrchomezí připomíná, bydleli popeláři popel pálíce, z čehož platili pánům po 12 gr. Co se lidí na panství nově se usazujících dotýče, bylo obyčejem, že jednomu každému k stavení a sazení jest lhůta dána do času určitého. Lidé v městečkách a ve vsích zůstaveni byli společně při užívání obcí a pastev a všeho, co byli dříve užívali. Při dvoře Běstvinském byla kromě jiného hospodářství zahrada, ve kteréž se sívaly „ drobné věci, totiž cibule, mrkev ; šafářka tu mívala 5 záhonů konopě. Co se týče rolí, hospodařeno zde tehda tak, že čásť jich na úhor nechávána, ale přidělávali také rolí z rostlin a pustých míst. Když se bratří Trčkové dělili, bylo na dvoře tomto 15 sýrův a hrnec másla, o kterémž se nedělili, nýbrž každý z toho bral, co se mu líbilo. U hradu Frymburka bylo drahně zahrad a pasek, kteréž pod plat najímány lidem, aby si tu mohli obilí seti a trávu sekati. 1) Hned roku příštího (r. 1538 dne 24. května) prodal Jan straší polovici svou Frymburka Janovi mladšímu Trčkovi z Lípy, synu Zdeňka r. 1543 zemřelého, a tak spojeny jsou zase oba díly. 2) Takovým způsobem se dostal Frymburk k panství Opočenskému, jež tehda také Janovi mladšímu patřilo. Týž Jan usadiv se na Lichtemburce, zapsal r. 1544 Vilémovi, synu Mikuláše Trčky z Lípy na Veliši († r. 1540), hrad Opočen s dvorem popl. a městem, tvrz pustou Třebechovice, městečko Říčany a hradem pustým, Frymburk hrad s dvorem popl. pod plat vysazeným, dvůr popl. Běstviny a městečko Hrádek, vše v dluhu 1000 kop. Podlé toho zápisu se také stalo, a Vilém se od smrti Janovy († r. 1550) pánem Opočenským vyskytuje. Název „ panství Frymburské “ udržel se až do konce tohoto století ; 4) neb ještě r. 1592 Johanka Trčková ze Žerotína, Mikuláš Trčka z Lípy a Jiří hrabě z Gutšteina, poručníci dětí n. Jaroslava Trčky, dluh 12.000 k. g. č. Vilémovi Oprštorfovi z Dubu na panství Frymburském, zámku, městečkách a vesnicích zapisovali. 5) Ale třebas zámek ještě stál, přece doba jeho působnosti již byla zanikla a on sám zůstaven Frymburk prostředně vystavený, na kterémž žádný na ten čas nebydlí ; však kdyby se spravil a jej pokoji opatřili, mohli by poctivě páni na něm času morního - neb jest na něm zdravé povětří - bydleti. “ Jak se hradu užívalo na počátku 17. století, není známo, bezpochyby však tu nějaký úředník aneb jiný zřízenec panský bydlel. Když vzniklo veliké povstání selské na panství Opočenském (r. 1626), ztekli prý sedláci hrad Frymburský a vytloukli jej dokonce. Také prý nepřátelé, zejména Švédové, když do země vnikli, starému hradu mnoho uškodili, a co tu ještě zbylo, spálili. Nicméně části některé nuzně přikrývány, a v tom stavu udržel se až do druhé polovice předešlého století. Tehdejší „ osvícená doba nevážila si nic starých památek, a proto vrchnosť nechtěla na další udržování střech nakládati ; za několik let vzaly střechy za své, stropy se probořily a deště a mrazy zdi potrhaly a rozežraly. Toliko ten kus předhradí, kde bydlel polesný, opravován a tak (arci v podobě novější) udržen až na naše časy. 6)Text: historie
11.6. 2019 - A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 2
