Frumštejn

Nevelký hrad Frumštejn stával nad potůčkem tekoucím z Hunčic ke Košeticům na okraji výšiny jihozápadně od Všerub a jihovýchodně od Hunčic, přístupné rovněž od někdejšího dvora a pozdějšího hostince zvaného Punčocha či též Červená punčocha. Jeho pozůstatky je však již obtížné nalézt. Nejasnosti o tom jsou i v literatuře, zaměňující Frumštejn za hrad Všeruby či kladoucí jeho původní místo ke dvoru Dohalicím u Radimovic. Správnost nynější lokalizace dosvědčuje však i zápis desk zemských z r. 1690, hovořící o novém velkém rybníku u hradu; zbytky hráze rybníka jsou dodnes patrné severozápadně od hradiště. Rovněž mezi obyvatelstvem se udržuje povědomí o jeho někdejší existenci, a to i s pověstí o podzemní chodbě, spojující hunčický zámek s hradem, či o loupeživých rytířích v této krajině.

Původní majitelé hradu, nesoucí též jeho jméno, pocházeli z Hroznatova rodu a užívali i stejného erbu, někdy šikmo půleného. Jejich prapředky, společnými s Gutštejny, snad byli Jetřich z Krašovic (1232–1252) a jeho syn Jetřich (1263 až 1313), ale o nich ani o založení hradu, jež je možno klást asi do první poloviny 14. století, nemáme bližší zprávy. Jako první se v pramenech objevuje teprve Ješek (Jan) z Frumštejna, vystupující v l. 1358–1362 několikrát jako svědek. Jeho synem byl pravděpodobně Břeněk z Frumštejna, který vlastnil r. 1379 nedaleké Hunčice; drobné zprávy o něm i o dalších členech rodiny pokračují až do počátku 15. století či snad až do válek husitských. Ze tří Břeňkových synů byl Jetřich r. 1436 rukojmím příměří mezi bratry z Gutštejna a Oldřichem z Rožmberka. R. 1445 se vypravil do Uher, kde bojoval pod Janem Jiskrou z Brandýsa. Žil ještě r. 1447. Jeho bratr Jan, sídlící na Týnci u Plané, věrný katolík, žil ještě r. 1470, ale pak známe (nejpozději do r. 1485) již jen jeho syna Jetricha a také třetí z bratrů, Břeněk, mizí po r. 1440 z pramenů. Nevíme tedy, kdo seděl na Frumštejně v pohnutém období konce 60. let 15. století. Snad to byl syn Břeňkovy dcery Markéty, Dobrohost z Ronšperka. Na Frumštejně sice nebyl jako na mnoha jiných místech dodržen papežský interdikt uvalený na celé Čechy r. 1467, ale majitel hradu byl jinak horlivým přívržencem katolické strany. Proto byl hrad nejprve dobyt královými vojsky, avšak krátce nato znovu katolíky, kteří Frumštejn původnímu držiteli už nevrátili. Pravděpodobně při těchto bojových akcích byl Frumštejn tak těžce poškozen, že se již nepodařilo jej znovu vybudovat. Hrad se posléze neznámo jak stal majetkem Jana z Gutštejna jako součást všerubského panství. Spolu s ním jej pak r. 1520 koupil Petr Kokořovec z Kokořova, přičemž byl označen jako pustý. Od Petra Kokořovce koupil pustý Frumštejn s Hunčicemi Hynek ze Šontálu a hrad pak zůstal natrvalo příslušenstvím této sousední vesnice. Hrad, soudě podle jeho polohy, nebyl zvlášť dobře chráněn ani opevněn. Na severu byl přístupný téměř z roviny, od níž byl oddělen příkopem a náspem. Z této strany byl k němu také přístup po cestě z Hunčic, která vedla vzhůru k severovýchodnímu rohu čtverhranného hradiště. Zde prý stával srub a cesta pak zahýbala po náspu až doprostřed severní stěny, kde byla brána. Hradiště mělo hradby a 3–4 m široké, dobře patrné příkopy na všech čtyřech stranách (východní příkop byl později zčásti zasypán jako vjezd do areálu). Uvnitř hradiště, širokého asi 33 m a dlouhého 44 m, jsou znatelné prohlubně, z nichž dvě jsou snad pozůstatky studny a věže.

Text: historie
24.1. 2011 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985