Frumštejn

Nedaleko Všerub u dvorce Strumpfhof řečeného na kraji výšiny ovocným stromovím posázené a v tu stranu k Lišťanům spatřuje se hradiště, v mnohém ohledu zajímavé. Není tu sice zdí a jiné zbytky se nespatřují, než příkopy a náspy do pravidelného čtverhranu založené, ale zvláštní je příjezd. Cesta šla od blízkých Hunčic nahoru a vedla na odstavec, na němž bezpochyby nějaká hospodářská stavení stávala. U rohu hradiště, který je k severovýchodu obrácen, byl val rozšířen a tu býval srub. Sem se cesta zatočila náhle a pak šla na náspu po severní straně hradiště až proti jeho prostředku, kdež bývala brána. Nynější vchod jest na straně východní, kdež byl příkop zasypán, aby se na hradiště jezditi mohlo. Že bylo hradiště zavřeno hradbami na všech čtyřech stranách, posud lze znáti a samo sebou se rozumí. Uprostřed jsou dvě okrouhlé prohlubně, jedna od studně, druhá od věže. Lid říká hradišti Rabenštein, ale pravé jeho jméno po založení bývalo Fromenstein, z čehož Češi udělali Frumštein.

Páni z Frumšteina, tak jako blízcí Nekmířští a Vrtbovští, byli z rodu Hroznatovcův, užívajíce někdy štítu pošikem polovičného, někdy prastarého erbu tří jeleních rohův. Založili, tuším, také hrad kdysi na počátku 14. století, což z toho viděti, že se v žádné starší památce nepřipomíná. Neb nejstarší námznámý předek rodu toho byl Ješek z Frumšteina, jenž svědčil v l. 1358–1362 v rozličných pamětech. Synem Ješkovým byl snad Břeněk z Frumšteina, r. 1379 držitel vsi Hunčic, jenž svědčí r. 1402 v nadání kláštera Plzenského. Na zboží Frumšteinském zapsal 5 kop platu ročního věnného (sestře své ?) Markétě, manželce Sezemově z Pušperka, jež manžela svého přečkavši před r. 1418 zemřela. Zemřel kdysi v husitských válkách zůstaviv po sobě vdovu Kateřinu a mimo tři syny také dcery. Markéta z Frumšteina, tuším jedna z dcer, dána byla za Zdeňka Kolvína z Ronšperka a obdržela r. 1434 s manželem svým zápis na Touškov. Jedna dcera Kateřina zůstala, tuším, na svobodě, a aby došla zaopatření, zapsala jí máti její Kateřina 100 k. věna svého na Hunčicích tak, aby po smrti její dědili bratří její Břeněk a Jetřich. Ze tří bratří připomínají se poprvé r. 1432 Jan a Jetřich, bratří z Frumšteina, seděním tudíž co svědkové v jistém listu, Jetřich se připomíná také r. 1436 co rukojmě příměří mezi bratřími z Gutšteina a Oldřichem z Rosenberka, r. 1437 v dobré vůli na Touškov, jehož část držela sestra jeho Markéta. Poněvadž bratří ti oba drželi mimo Frumštein také zboží Týnecké u Plané, rozdělili se potom tak, že Jan zůstal na Týnci a Jetřich s bratrem Břeňkem (jenž se jen jednou r. 1440 připomíná) na Frumšteině. Jan dočkal se ještě r. 1469, věrně stoje při straně katolické a zůstavil zboží své synu Jetřichovi, od něhož se Týnec dostal pánům ze Žíberka; větev tato rodu Frumšteinského tedy zúplna vyhynula; ale i na Frumšteině původní rod záhy zanikl. Jetřich, jenž se r. 1444 v Čechách zdržoval, vypravil se r. 1445 doUher, kdež bojoval pod Janem Jiskrou z Brandýsa. Když r. 1456 nahoře dotčených 100 kop po smrti panny Kateřiny z Frumšteina co odúmrť královská provoláno bylo, tomu Dobrohost z Ronšperka a Markéta svrchupsaná odpírali, protože se to týkalo vsi Hunčic příslušné k našemu hradu. Kdo v dobách následujících na Frumšteině seděl, není nám známo, snad to byl svrchupsaný Dobrohost, jenž patřil ke straně katolické. Nicméně když byl r. 1467 na celé Čechy interdikt položena mnozí kněží katoličtí sami neuposlechli hlasu duchovních představených svých, rušen interdikt také na Frumšteině jako i jiných okolních hradech a tvrzích. Co přívrženec jednoty katolické byl držitel hradu od strany královské válkou stíhán a Frumštein dobyt; strana katolická zmocnila se sice hradu toho opět, ale pravým držitelům jej nevrátila. Možná dosti, že by hrad při tomto obležení vypálen a pobořen tak, že nikdy již nepovstal. Několik let potom dostal se hrad v držení pánův z Gutšteina, kteří jej k panství Všerubskému připojili. Asi r. 1520 prodal Jan z Gutšteina panství Všerubské a s ním "zámek pustý Frusstein" s dvojím poplužím a vsi celé Hunčice, Radimovice a Kuňovice Petrovi Kokořovci z Kokořova, Petr však si jen větší část Všerubska podržel a prodal potom hrad pustý Frumštein, dvůr a ves Hunčice s příslušenstvím Hynkovi ze Šontalu za 905 k. gr. Č. Hradiště, kteréž se později přidělilo ke zboží Hunčickému, s tímto se dostalo držitelům panství Líšťanského.

Text: historie
8.7. 2002 - August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého (kn.13)