Hradní zříceniny zaujímají vrchol rozlehlého kopce na pobřeží Severního moře. Hlavní stavbou hradu je dvouvěžový branský dům (twin-towered gatehouse) v JZ části areálu. Jedná se o obdélný palác s průjezdem v přízemí. V čele paláce jsou na jižní přístupové straně dvě mocné, dovnitř otevřené půlkruhové věže. Ty mezi sebou svírají portál brány a branský průjezd. Nad přízemím se nacházela dvě obytná patra majitele hradu.
Severní portál branského průjezdu se původně otevíral do rozlehlého prostoru jednodílného hradu. V letech 1380 až 1383 nechal Jan z Gauntu postavit malé opevněné nádvoří na severní straně branského domu. To bylo od zbytku hradu odděleno jednoduchou hradbou. Někdy v této době byl branský průjezd v paláci zazděn a v západní obvodové hradbě zřízena nová, podstatně jednodušší brána. Tou se vstoupilo nejprve do původního rozlehlého prostoru hradu a teprve poté druhou bránou do nového nádvoří. Tím zde vzniklo malé jádro hradu. Původní obvodová hradba hradu má dvě ramena. To západní vede od dvouvěžového branského domu podél západního okraje hradního kopce k samostatně stojící obdélné věži Lilburn a pak dále k okraji útesu nad mořem na severní straně. Hradba je dnes zachovalá pouze v základech. Věž Lilburn tak stojí opravdu o samotě, daleko od branského domu. Jedná se o donjon (obytnou věž). Dvě obytná patra nad přízemím měla krby a prevéty. Západní část věže stojí na skále, u níz jsou navíc malé přírodní skalní věže. Od západu se tak naskýtá na věž úchvatný pohled, zvlášť když kolem ní ještě navíc krouží káňe. Jižní hradba vede od dvouvěžového branského domu k východu, kde končí věží Egyncleugh nad malým skalnatým zálivem moře. V této hradbě jsou hned tři obdélné věže, které poskytovaly flankování (boční odstřel). Před hradbou byl navíc ve skále vylámán příkop. Obrana tak byla na jižní přístupové straně dost silná, včetně dvouvěžového branského domu samotného. Mnoho návštěvníků dosud přichází ke hradu od jihu, s nádherným pohledem na tuto monumentální část hradu. Od věže Egyncleugh pokračuje obvodová hradba novějším úsekem z 15. stol. kolem zálivu na východní skalnaté pobřeží hradního kopce. Zde tato novější hradba navazuje na starší východní úsek obvodové hradby. Východní hradba je vcelku dobře zachovalá, byla vždy docela nízká a vede téměř v přímce k mořskému útesu na severní straně hradního kopce. V její délce jsou v pravidelném rozestupu tři latríny v síle zdi. Útes na severu zajišťoval dostatečnou obranu a proto zde hradba nikdy nestála.Text: popis
26.12. 2020 - Pavel Semple
Zdroje
(A.Oswald, J.Ashbee, Dunstanburgh Castle, Park Communications Ltd, 2007)