Dungarvan

Archeologické výzkumy potvrdily osídlení oblasti v době bronzové. Jméno Dungarvan je odvozeno z irského jména Dún Garbhán (Garbhánova pevnost). Svatý Garbhann zde v 7. století založil kostel nebo klášter. Vikingové zde měli v 10. století opevněnou osadu Shandon (z irského sean dun, stará pevnost). Osada se nacházela výše proti proudu řeky Colligan na jejím pravém (západním) břehu. Řeka je zde přílivová, Vikingům sloužila jako bezpečný přístav. Hrad a město Dungarvan založil anglický král Jan Bezzemek (1199-1216). V té době probíhala první anglická kolonizace Irska, zahájená invazí v roce 1169. Hrad se stal správním centrem rozsáhlého královského panství, které bylo zárodkem dnešního hrabství Waterford. Královská administrativa odtud mohla dohlížet i na královské město Waterford, ve kterém královský hrad chyběl. V období 1215-1223 měl hrad s panstvím v pronájmu Tomáš FitzAnthony. Roční nájemné činilo 250 marek. Tomáš FitzAnthony neměl řádně sepsanou nájemní smlouvu, o Dungarvan proto v roce 1223 přišel. V letech 1226-1232 jej držel Richard deBurgh. V roce 1242 získalo město tržní právo. V roce 1259 pronajal princ Eduard (budoucí anglický král Eduard I.) hrad s panstvím Janu FitzThomas FitzGeraldovi, prvnímu baronu z Desmondu, za roční poplatek 500 marek. Jan byl synem zakladatele hradu Shanid a vnukem zakladatele hradu Maynooth. Během dlouhého poručnictví nad nezletilým Tomášem FitzMaurice FitzGeraldem (žil 1260-1298), druhým baronem z Desmondu, se o hrad a všechny jeho majetky starala v letech 1261-1281 královská administrativa. Princ Eduard zde v letech 1262-1263 přikázal opravy. Hradní purkrabí se během královské správy hradu těžce domáhali svých platů. Dostávali je po částech i s desetiletým zpožděním. Tomáš FitzMaurice FitzGerald mezitím vyrostl, hrad mu ale král vydal teprve v roce 1284. FitzGeraldové jej pak drželi s přestávkami až do roku 1535. V roce 1463 je hrad zmiňován jako pustý. FitzGeraldové v tomto roce obdrželi novou nájemní smlouvu na 60 let.

V roce 1523 FitzGeraldům nájemní smlouva vypršela. Novými držiteli hradu a panství se stali v roce 1528 Pierse Butler (žil 1467-1539), první hrabě z Ossory a osmý hrabě z Ormondu a jeho syn Jakub Butler (žil 1496-1546), od roku 1539 druhý hrabě z Ossory a devátý hrabě z Ormondu. Butlerové od roku 1528 platili nájemné, FitzGeraldové se ale nemínili z hradu vystěhovat. S pomocí královského místodržícího Viléma Skeffingtona je proto v září 1535 přiměl Jakub Butler k odchodu po šesti hodinách dělostřelby. V hradbě byla střelbou proražena díra. Takhle to dopadá, když staří nájemníci nemíní uvolnit nemovitost novým nájemníkům. Noví nájemníci přitom museli dávat pozor, aby byla škoda na hradě minimální. Anglickému králi by se totiž vysoký účet za opravy nelíbil. Po proražení hradby chtěli noví nájemníci hrad obsadit ztečí. V tom jim ale zabránil val, který byl zevnitř navršen proti hradbě. Předání hradu proto nakonec proběhlo dohodou. Butlerové platili roční nájemné 150 liber. V roce 1540 dlužil Jakub Butler králi nájemné za tři roky. Někdy po roce 1545 byl hrad tomuto neplatiči zabaven a přešel pod přímou královskou správu. Hrad byl tou dobou opět pustý, purkrabí Stephenson se živil jako pirát. Během Irské konfederační války (1641-1653) se o hrad přetahovaly různé strany konfliktu. V květnu 1647 jej po čtyřech dnech dělostřelby dobyl Murrough MacDermod O'Brien (žil 1614-1673), šestý baron z Inchiquinu. Nakonec jej v roce 1649 obsadilo anglické parlamentní vojsko. Někdy ke konci 17. století byl hrad zbořen, aby nemohl sloužit povstalcům jako opěrný bod. Následně byl ale britskou armádou znovu využitý a provizorně opravený. V 1. polovině 18. století byla v předhradí postavena kasárna. Na začátku 20. století zde sídlila policie (Royal Irish Constabulary). Během irské civilní války (1922-1923) jej do srpna 1922 držela IRA (Irská republikánská armáda). Při odchodu jej IRA vypálila. V letech 1923-1987 zde byla znovu policejní stanice. Od té doby je ve správě státní památkové péče OPW (Office of Public Works).

Text: historie
1.5. 2025 - Pavel Semple

Zdroje
https://en.wikipedia.org/wiki/Dungarvan_Castle
https://en.wikipedia.org/wiki/Dungarvan
https://en.wikipedia.org/wiki/John_FitzThomas,_1st_Baron_Desmond
https://en.wikipedia.org/wiki/Piers_Butler,_8th_Earl_of_Ormond
https://en.wikipedia.org/wiki/James_Butler,_9th_Earl_of_Ormond
https://en.wikipedia.org/wiki/Murrough_O%27Brien,_1st_Earl_of_Inchiquin
J. Bradley, C. Ó Drisceoil a M. Potterton, William Marshal and Ireland, Four Courts Press, 2021, ISBN 978-1-84682-961-1.
D. Pollock, Medieval Dungarvan above and below ground, Archaeografix, Stradbally, Co. Waterford, 2013, ISBN 978-1-78280-043-9.
https://celtic2realms-medievalnews.blogspot.com/2016/10/dungarvan-castle-outline-history_1.html