Drštka

Dějiny hradu Drštky, původně zvaného Ronšperk, souvisí s rodem Dobrohostů z Ronšperka, kteří měli na počátku 14. století statky na Mirošovsku. Z let 1353-1376 se zachovaly zmínky o Dobrohostovi z Ronšperka seděním na Dvorci u Mirošova, patronu kostela ve Skořicích. Nejspíše on dal vybudovat malý, ale pevný hrad Drštku jako středisko panství s několika vesnicemi. Nejstarší zpráva o hradu z r. 1390 totiž říká, že jej tehdy drželi jeho čtyři synové, Nechval, Sezema, Břeněk a Zdeněk. V letech 1407-1438 je doložen Zdeněk z Drštky, jinak ze Dvorce, purkrabí na Horšovském Týně, který měl od r. 1426 v zástavě od císaře Zikmunda a uhájil jej proti husitům. Za husitských válek vládl hradu Drštce Břeněk z Drštky. Hrad se stal r. 1427 vedle Radyně a Lopaty důležitou oporou Zikmundových vojenských akcí na Plzeňsku.

České jméno hradu odvozuje Jaromír Spal od staročeského dřiešcie (větvoví) nebo dřieždie (řídký listnatý les, křoví). Jeho německé názvy vykládá přesvědčivě Václav Bok: název Lozumberk (Losenberg) lze odvodit z polohy hradu na vyčnívajících skalách („los"). Jméno Ramsperk (Ronšperk) je odvozeno od heraldického zvířete majitelů hradu, Dobrohostů z Ronšperka, berana (středohornoněmecky „ram"). Dobrohostové z Ronšperka prodali v polovině 15. století hrad Drštku a r. 1459 koupili hrad a městečko Poběžovice a přenesli na ně název Ronšperk z hradu Drštky. Od té doby hrad Drštka střídal majitele, kteří zde už nebydleli, a rychle pustl. V polovině 16. století, když ji s mirošovským panstvím koupili Gryspekové, byl už zříceninou. Hrad stával na jihozápadním okraji Brd, jižně od vesnice Skořice, na skupině příkrých skal, které se řadí hustě za sebou od severu k jihu. Dnes je zakrývá řídký les a říká se tu U hradu. Na nižších skalách bylo patrně předhradí, spojené s hradem dřevěnými mosty. Jádrem hradu byla zděná věž, která se tyčila na nejvyšší skále. Dodnes je tu zachována v rozloze asi 2 m² část zdiva z lomového kamene, spojovaného pevnou maltou, jež kdysi zpevňovalo patu věže při skále. Do r. 1887 tu podle místní tradice ještě stála zeď s okénkem. Pod věží, na vrcholu nižší skály, bývalo nejspíše dřevěné obytné stavení. Při úpatí skal leží mnoho kamení, zřejmě z bývalých hradebních zdí. Na východní straně je dosud patrný zasypaný příkop.

Text: historie
28.3. 2005 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy