Dolní Bělá

Okolní krajina náležela od počátku 13. století mocnému západočeskému rodu Hroznatoviců. Po otci Sezemovi z Krašovic zdědil bezprostřední okolí Racek, který si zde někdy v l. 1313–1315 postavil hrad. Poprvé se připomíná r.1318. K jeho panství náležela řada vsí: v r. 1379 to byly Bělá, Slavíkovice, Košetice, Klenovice, Lhota, Popovice, Mostiště, Podmokly, Hůrky, Zahrádka, Mostice, Trochovice, Úštěnovice, Radimovice, díl Dražně a tvrz Kokořov. Po Rackovi drželi panství jeho syn Sezema a pak vnuk Václav, po jehož smrti r.1415 získali hrad Nevstup a Bavor ze Švamberka. Před r.1434 koupili Bělou Burian a Jan z Gutštejna. Noví majitelé na hradě nesídlili a spravovali zdejší statek prostřednictvím purkrabí. Jejich vnuci Jan, Jetřich, Volf, Kryštof, Jindřich škodili v kraji, takže král Vladislav II. musel proti nim zakročit. Jan z Gutštejna byl v r. 1509 přinucen postoupit statek Bělou Albrechtovi z Kolovrat a na Libštejně. Patřily k němu hrad Bělá s plužním dvorem, vsi Loza, Krašovice, Bučí, Trnová, Mrtník, Žichlice, Třemošná, Záluží, Ledce, Bdeněves, Lipé, Slavíkovice, Tis s pustými dvory, Dražeň, Komberk, Vlkýš, Úští, Horní Hradiště, Rybnice, Košetice, Těchoděly, pustý dvůr Vochov, Kaznějov, Touškov, Doubrava, značná část vsí zastavených klášterem plaským. Po Albrechtovi zdědili panství jeho nevlastní synové Jan a Bernard z Valdštejna, kteří je r.1511 prodali Václavovi z Roupova. Panství však bylo zadlužené, a proto bylo v r. 1514 vráceno původním majitelům Janovi a Volfovi z Gutštejna. Ale ani ti zde dlouho nehospodařili a r.1525 prodali Bělou za 8300 kop grošů míšeňských Janovi z Roupova. Panství se nemohlo vymanit z dluhů, a proto bylo r.1555 za Janových vnuků prodáno Šebestiánovi Markvartovi z Hrádku a na Nekmíři za 13 000 kop grošů míšeňských. Markvartové byli v té době na vrcholu svého rozmachu. K jejich panství patřily statky Nekmíř, Rozvadov, Úněšov, Klenovice a Trnovsko vedle zástav kláštera plaského a kladrubského.

Šebestiánův syn Kryštof dal r.1584 hrad opravit v renesančním stylu, jak o tom svědčil nápis nad branou. Jeho syn Diviš přikoupil statky Všeruby a Podmokly. Diviš byl protestant a zúčastnil se v r.1620 generálního sněmu, na němž byl zvolen syn Fridricha Falckého následníkem trůnu; na tomto sněmu byl Diviš zvolen relátorem zemských desk. Za to byl r. 1622 potrestán konfiskací dvou třetin majetku. Jeho statky Bělá, Podmokly a Nekmíř, jež měly devět poplužních dvorů, 34 vsí a další příslušenství, byly odhadnuty na 180 856 kop grošů míšeňských a prodány v r. 1622 za 120 000 zlatých Vilémovi z Vřesovic. Diviš, který cenu zabavených statků odhadoval na 411 000 kop grošů míšeňských, zemřel v r.1625 v cizině. Vilém Vřesovec (+1640) jako nejvyšší mincmistr prováděl v Kutné Hoře násilně rekatolizaci a podařilo se mu koupit lacino řadu statků: v r.1623 Bezvěrov a Brložec,1620 Krašov, Čestětín, Kamennou Horu, Račín, Březín, Vojtěšín a Tisovou. Jeho syn Jan Vikart nebyl dobrým hospodářem a tak po jeho smrti r. 1659 byl statek postoupen Janovi Vilémovi Kyšperskému z Vřesovic. Při této příležitosti byl vypracován odhad panství, v němž se zachoval i popis hradu, který svědčil o jeho sešlosti. Hrad byl dostavěn pouze ze dvou stran, třetí strana, kde byla pekárna a kuchyně, zůstala nedokončená. Objekt byl zčásti krytý břidlicí, zčásti šindelem, měl pouze 8 obyvatelných pokojů, kapli, pod níž byl klenutý sklep, ve skále byly vytesány dva sklepy. Zdi a klenba hradu byly silně popraskané a také střechy potřebovaly značné opravy. Vnučka Jana Viléma Kyšperského z Vřesovic Sylvie, provdaná za hraběte z Klenového, musela v r.1755 prodat zadlužené panství plaskému klášteru. Hrad tehdy sice stál, ale byl ještě sešlejší než dříve. Byl kryt šindelem; v přízemí bylo 8 světnic a kaple, nahoře 12 místností, ale jen 5 obyvatelných. Na střeše byla věžička, z hodin zbyl pouze číselník. Plaský klášter se o hrad nestaral, ten pustl a některé jeho části se zřítily. Po zrušení kláštera r. 1785 se z hradu bral kámen na opravu dvorů i na stavbu vesnických usedlostí, takže dnes zde zbyly jen nepatrné zříceniny. Hrad stával nad obcí na návrší, jež na jižní a východní straně příkře spadá dolů. Vlastní hrad tvořila podle zachovaného vyobrazení z poloviny 18. století (starší stav neznáme) jednopatrová dvoukřídlá budova, orientovaná na východ a sever. V severním křídle byl vjezd a nad ním hranolová vížka. K této straně přiléhalo předhradí, jež mělo tři křídla. V severní části byl vjezd s věží a hodinami. O stavebním vývoji hradu během jeho existence nemáme však žádné zprávy až na zmíněný údaj z r.1584.

Text: historie
28.5. 2002 -