Jádro zříceniny hradu tvoří torzo paláce, sevřené mezi pozůstatky dvou věží, z nichž starší je zřejmě východní věž, resp. její spodní část, která nemá nároží armovaná kvádry.
Vrchol hradního kopce byl zřejmě do poloviny 14. století ohrazen mohutnou zdí včetně dlouhého skalnatého nosu na východě, kde, podle polygonálního ukončení, mohla být kaple, nebo odtud byla kontrolována cesta vedoucí těsně pod hradem. Nad cestou v severní hradbě (s dochovaným ochozem) je drobná hranolová bašta, která je z vnitřní strany uzavřená. Ve výstupku hradby vedle východní věže byla studna, která je dnes zasypaná. Bránu chránila západní věž. K bráně vedl stoupající dřevěný most ze snížené plošiny na západní straně. Ta byla nejpozději na konci 15. století obehnána kamennou hradbou s hranolovou věží se vstupní branou v jihozápadním koutě. Cestu k bráně chránila podkovovitá dělová bašta, navazující na zeď původního předhradí. O něco později bylo do svahu postaveno ještě předbraní (fragmenty zdí). V 2. polovině 16. století při rozšiřování hradu bylo předhradí posunuto až pod úpatí jižního svahu a bylo doplněno třemi oblými baštami, z nichž jedna stála vedle nové první brány, další dvě nárožní bašty vystupovaly daleko z hradby. Na jižní straně byl před hradbou ještě příkop a val. Za bránu gotického předhradí byla vestavěna budova (s dnes nejasným využitím) a cesta k jádru hradu procházela dlouhým průjezdem a úzkým koridorem. Patrně posledními stavbami byla hospodářská stavení v renesančním předhradí a zřejmě i oddělení prostoru před vstupem do palácového jádra - před východní věží tak vznikl po schodišti přístupný dvorek, jehož součástí byla i studna (ať už staršího data vzniku, nebo renesanční).Text: popis
28.11. 2013 - E.H. podle M. Plaček a M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, Libri r. 2007
|
Přihlášení |
