K poznání stavebního vývoje hradu lze využít kromě výsledků archeologického průzkumu také popisy z let 1620 a 1660, přesto stále zůstávají četné nejasnosti.
Hrad zaujal plochu téměř 2000 m2 lichoběžníkového ostrohu o stranách 52, 48, 55 a 26 metrů, který na třech stranách strmě spadá do údolí řeky Raby dnes vzedmuté hladinou přehradní nádrže. Pouze od východu odděluje ostrožnu od hřebenu mělké sedlo, přes které vedla po mostě přístupová cesta do hradu. Přibližně trojúhelné jádro hradu zaujalo nejvyšší jihovýchodní část ostrohu. Jižní a východní stranu trojúhelníka tvořila dvě na sebe kolmá jednotraktová křídla přiléhající k obvodové hradbě. Jejich zbytky jsou zastřešeny a upraveny na regionální muzeum. Při jižním nároží pravděpodobně stála hranolová věž o rozměrech 5,2 x 5,3 metru. Ve středu nevelkého nádvoří odkryl výzkum základy okrouhlé věže o průměru cca 9 metrů, která mohla pocházet z nejstarší fáze hradu. Stavební vývoj předhradí v severní části ostrohu je mnohem méně jasný. Nejzřetelnější situace je v místě vstupu do hradu v SV části předhradí, kde byly archeologickým výzkumem odkryty zbytky vstupní brány, které byly následně dostavěny a zastřešeny. Do brány vedl padací most, který ve spuštěné poloze dosedal na obezděnou jámu. Zbytek šířky sedla před hradem překonával již pevný trámový most na dřevěných pilířích. Z nádvoří na bránu navazoval zděný koridor široký 3,6 a dlouhý přes 10 metrů. Západní parkán s malou polookrouhlou baštou padl v 19. století za oběť kamenolomu. Na hřebeni před samotným hradem stávalo staré město Dobczyce. Dnes v jeho středu stojí kostel z 19. století a z města samotného se dochovaly pouze zbytky opevnění – torzo brány a úseky hradeb s částečně dochovaým cimbuřím a dvěma hranolovými baštami.Text: historie
23.5. 2005 - Zany
|
Přihlášení |
