Děvičky

Pár pozorování na bateriové věži:

Pětiboká bateriová věž, zbudovaná po roce 1529 v souvislosti s tureckým nebezpečím (viz Plaček, M. 2007: Děvičky. In: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 188; k baště též Menclová, D. 1961: Vliv husitských válek na pozdně gotickou fortifikační architekturu, Umění 9, 462–463), má břit, který je armovaný většími kvádry. Věž směřuje k pokračování hřebenu, odkud hrozilo hradu největší nebezpečí. Dochovala se ve 2 zděných podlažích. V přízemí se nacházejí 4 dělové komory, pouze u jediné se dochovalo ostění průstřelnice ve tvaru čtverce. Síla zdiva u břitu přesahuje 4 m, naopak příčka směrem k hradu má mocnost pouhopouhých 54 cm. Měla patrně jen chránit před počasím, příp. vniknutím nezvaného hosta. Musel v ní být také dostatečně velký otvor pro dopravu děl. Tři ze čtyř komor obsahují vždy v jedné ze stěn odsazení, zaklenuté plochým segmentem. Toto odsazení zvětšovalo vnitřní prostor kobek a tím i náměr v požadovaném směru proti nepříteli. Jde jednoznačně o původní záměr, neboť záklenek odsazení nese patu záklenku niky střílny (viz fotografie). Záklenky jsou z cihel, zdi z místního vápence. Není tu systém průduchů odvětrávajících kobky, typický pro moderní pevnosti 16. století. Se směrem odsazení kobek koresponduje utváření ostění průstřelnic. Např. u komory v přízemí, v níž se zachovalo jako u jediné v tomto podlaží ostění, se rozšiřující odsazení komory nachází v levé špalětě, umožňuje tedy širší náměr doprava. Levá stojka ostění je tudíž okosena na své vnitřní hraně, která netkví ve zdivu. Naopak pravá stojka je široce seříznuta právě od vnitřní hrany diagonálně směrem ven, doprava. Identické provedení vykazují i obě dochované střílny v patře. Svědčí to o promyšlenosti výstavby. Pokud ostění průstřelnic jsou druhotně použita, pak byla speciálně upravena pro vojenský účel. Mezi přízemím a patrem se ve zdivu nachází nepatrný horizontální ústupek pro podlahu, která však musela být jištěna ještě nějakou konstrukcí zespod, po níž se nedochovaly stopy. Destrukce zdiva v jihovýchodní podélné stěně odhalila kapsu po ztužujícím trámu, který dosahuje rozměrů téměř 40 x 30 cm. Trám byl zazděn podélně do zdi. I tento stavební detail poukazuje na snahu stavebníka postavit co možná nejpevnější a nejúčinnější obranný prvek svého hradu. K bateriové věži přivrácené oblé čelo samotného hradu pak bylo patrně současně s výstavbou věže zesíleno a nadstavěno o obranné patro se střílnami pro ruční zbraně. Střelci s ručnicemi mohli působit i v patře věže nad dělovými komorami. To se bohužel do dnešních dnů nezachovalo, mohlo být tudíž vybudováno z lehčí stavební konstrukce.

Text: popis
22.2. 2016 - Jan Večeřa