Czorsztyn

popis hradu

Nejstarší opevnění na hradním kopci bylo dřevohlinitého charakteru. Teprve někdy na přelomu 13. a 14. století byla v severní části vrcholu postavena volně stojící okrouhlá věž o průměru 10 m., jejíž základy odhalil archeologický výzkum. Krátce poté byla postavena 2,2 metrů silná hradba, která obkroužila nejvyšší vrcholovou plošinu i nižší spočinek s válcovou věží . Hradba tak vytvořila hrad o nepravidelném půdorysu o osách cca 20 a 55 m rozdělený příčnou zdí stejné tloušťky na horní hrad na vrcholu kopce a střední hrad s válcovou věží. O něco později byl k jihozápadní hradbě horního hradu přistavěn nepravidelný mírně zalomený trojprostorový palác, tzv. hejtmanský dům. Jednoduchá kulisová vstupní brána do hradu byla situována ve východní hradbě středního hradu, pod kontrolou válcové věže.

V 15. stoleté byl hrad významně přestavěn a rozšířen k severovýchodu, na vstupní straně. Hradba již jen 1,1 m silná zde vymezila lichoběžné předhradí dnes zvané „miedzymurzie“, po našem tedy něco jako „mezihradbí“. Do jeho východního kouta byla vestavěna rozměrná mírně lichoběžná branská budova o straně cca 10 m, která je celým svým objemem zatažena za čelní hradbu. Zesílena byla i obrana vstupu do středního hradu, před který bylo předsazeno předbrání . Během 15. či nejpozději na počátku 16. století bylo od východu k hradu připojeno rozsáhlé předhradí zvané dnes dolní hrad. Dolní hrad opevňovala dlouhá hradba, která na severu sbíhala až do sedla pod hradem. Vstup byl veden prostou kulisovou bránou v čelné severovýchodní hradbě , jejíž východní nároží bylo na malé skalce zpevněno polookrouhlou baštou. Jihovýchodní hradba předhradí v nestabilním svahu nad řekou zpevňovaly četné pilíře a skarpy. Západní hradba v průběhu dějin zcela zanikla a o její podobě nic nevíme. Někdy v té době byla v poměrně stísněném středním hradu téměř beze zbytku zbořena stará válcová věž. V uvolněném prostoru byly postaveny hospodářské budovy (doloženy jsou kuchyně s pekárnou), severní hradbě byla z cihel přistavěna dvouarkádová cihlová chodba. Při severním nároží „mezihradbí“ byla postavena nevelká pětiboká bašta, která s již zmíněným předbráním zesilovala obranu vstupu do hradního jádra. Budovy horního hradu byly výškově sjednoceny a opatřeny „spišskou“ renesanční atikou doloženou na starých vyobrazeních. Poslední výraznou přestavbu provedl ve druhé čtvrtině 17. století zdejší hejtman Jan Baranowski. V horním hradě modernizoval a rozšířil obytné prostory, obdobné péče se dostalo i hospodářskému zázemí ve středním a dolním hradě. V ovzduší neustálých válečných konfliktů končící třicetileté války a hrozícího konfliktu se Švédskem byla patřičná pozornost věnována i hradnímu opevnění. Nevelké předbrání středního hradu nahradila mohutná hranolová čtyřpodlažní brána (tzv. věž Baranowského) s vnějšími nárožími zesílenými opěráky. Brána byla vybavena střílnami pro těžší dělostřelectvo a dodnes se výrazně uplatňuje v siluetě hradu. Později byla jižně od ní postavena nižší obdélná budova (bašta „Zieleniec“) dosud nejasného účelu.

Text: historie
15.3. 2006 - Zany