Clough

Hradní motty v této části Ulsteru (severní provincii Irska) jsou anglonormanské invazní hrady, postavené někdy po roce 1177. V tom roce obsadil východní část Ulsteru Jan de Courcy se svým nevelkým vojskem. Více k této invazi viz historie blízkého hradu Dundrum. Po vítězství rozdělil Jan půdu mezi své vazaly. Největší podíl dostali účastníci válečné výpravy. K nim se brzy přidali další novousedlíci z řad anglonormanských dobrodruhů. Každý šlechtic si zajistil své pozemky výstavbou motty. Dřevěný hrad na uměle navršeném kopci mohl stát během dvou týdnů. K nim patří také motta ve vesnici Clough. Její zakladatel dnes není znám, určitě ale šlo o šlechtice, který sloužil v posádce sousedního hradu Dundrum. Jméno Clough pochází z irského Chloch, což znamená kámen. Je možno předpokládat, že v první fázi invaze se všichni soustředili na stavbu dřevěného opevnění hradu Dundrum. Staveniště kamenného hradu Carrickfergus bylo také zajištěno dřevěným opevněním. Na míru vyrobené trámy a kůly mohly dovézt lodě z Anglie a Dublinu. Méně významné motty, včetně Clough, mohly být postaveny ve druhé konsolidační fázi invaze, za méně vypjatých okolností. Hrad Clough je od tehdejšího námořního přístavu v Dundrumu vzdálen 3 km, stavební materiál proto musel pocházet z místních zdrojů.

Většina mott v Irsku se kamenných staveb nedočkala. Na vrcholu motty Clough byl ale v polovině 13. stol. postaven kamenný velký sál a později také nízká kamenná věž. Hrad se mohl i nadále hodit ke kontrole obchodní cesty mezi Dundrumem a Downpatrickem. Anglická vláda nad Ulsterem ale v 2. pol. 13. stol. slábla a Irové nakonec získali většinu zabraného území zpátky. Hrad zanikl nejpozději v období let 1315-1318, kdy do Irska vtrhlo skotské invazní vojsko. V 15. stol. se Irům zalíbila zřícenina hradní věže. V té době začali Irové stavět věžové domy, což byl velmi oblíbený druh tvrze s kamennou obytnou věží a hospodářským dvorem. K účelům těchto tvrzí byly upravovány i starší věže, včetně hradních. Bývalá věž hradu Clough se stala velmi skromným věžovým domem. Obyvateli tvrze mohla být některá větev rodu Magennis, kterému patřil sousední hrad Dundrum. Tvrz později také zanikla. V padesátých letech 20. stol. zde proběhl archeologický výzkum. Byly nalezeny dvě stříbrné mince krále Jana Bezzemka (1199-1216). Dnes hrad patří státní památkové péči.

Text: historie
20.11. 2021 - Pavel Semple

Zdroje
(místní informační tabule a další)