Na místě dnešního hradu mohlo stát irské opevnění již v první polovině 12. století. Irské kroniky zmiňují hrad Liseenabbey, který byl vypálen o velikonoční neděli roku 1135. Bylo v něm 47 domů, což poukazuje na hradištní povahu opevnění.
Královský místodržící Jan de Gray uznal v roce 1210 Ira Cathala Croibhdhearg Ó Conchobhair králem Connachtu poté, co se Cathal formálně podřídil vládě anglického krále. Provincie Connacht leží na západě Irska. Začíná na pravém břehu řeky Shannon naproti Clonmacnoise. Místní irský král království Mide, Cormac Mac Art Ó Maoilsheachlainn, nebyl s Cathalovým podlézáním Angličanům spokojen. V letech 1212 a 1213 proto pustošil teritoria obou stran. Anglonormané Cormaca v roce 1213 porazili. Cormac se stáhl na své území v dnešním hrabství Offaly jižně od Clonmacnoise. Anglonormané proti němu postavili v Clonmacnoise dřevěný hrad. Stavba hradu v blízkosti zdejšího významného kláštera navíc umožňovala bezprostřední kontrolu významného společenského centra. Ze stejného důvodu byl postaven například hrad v Kildare. Neméně důležitá byla kontrola dřevěného mostu přes řeku, který byl od začátku 9. století významnou spojnicí mezi východem a západem Irska. Na místě hradu byl na břehu řeky ovocný sad, který patřil opatovi kláštera Clonmacnoise. Anglonormané jej při stavbě hradu zničili. V roce 1214 Cormac Mac Art Ó Maoilsheachlainn hrad vypálil. Kronika Loch Cé doslova uvádí, že Cormac ukořistil krávy z Cluain (Clonmacnoise) a porazil tamní cizince na hradě. Některý z královských místodržících pak nechal na místě zničeného hradu postavit kamenný hrad. V roce 1215 dostali Ralph de Derevaus a Walter Reboth příkaz předat hrad Geoffrey de Marisco. Královský místodržící, arcibiskup Jindřich z Londýna, v roce 1216 uhradil opatovi kláštera Clonmacnoise škody vzniklé při stavbě hradu. Prostřednictvím královských místodržících zůstal hrad v první polovině 13. století v královských rukou. Například v roce 1233 se Richard de Burgh opozdil několik měsíců s předáním hradu svému nástupci. Anglická vláda nad Irskem během 13. století postupně slábla. Od začátku 14. století byl proto hrad v irských rukou a zpustl. Zdejší klášter také postupně upadal. Anglonormané urychlili reformu irské církve, která měla od 12. století nové diecézní uspořádání. Po anglonormanské okupaci Irska, zahájené roku 1169, přestaly být staré keltské kláštery centry diecézí. Navíc byly postupně nahrazeny novými řádovými kláštery. Spolu s hradem a klášterem zanikl i most přes řeku. Lidé se přesunuli do města Athlone severně od Clonmacnoise, kde byl taktéž hrad a most přes řeku. Zdá se, že hrad Clonmacnoise potkal stejný osud jako hrad Dunamase v hrabství Laois. Tento hrad také zpustl během 14. století. Během Irské konfederační války (1641-53) byl znovu využit jako vojenský opěrný bod, v důsledku čehož byl zničen. Dnešní vážné škody na zdivu hradu Clonmacnoise odpovídají úmyslné destrukci, provedené nejspíše v polovině 17. století. Dnes hrad patří státu.Text: historie
20.12. 2021 - Pavel Semple
Zdroje
(Irský památkový katalog https://www.archaeology.ie/archaeological-survey-ireland)