Cilgerran

Zřícenina hradu Cilgerran stojí na jižní levobřežní straně údolí řeky Teifi. Na severovýchodní straně hradu proto terén prudce klesá do údolí. Na severozápadě je plochý areál hradu vymezen strmým bočním údolím potoka Afon Plysgog. Strmý svah dnes lemuje areál hradu i na východní straně. Zde byla ale terénní situace v novověku vylepšená těžbou břidlice. Původně byl hrad zranitelný i na této straně, o čemž svědčí síla opevnění. Nejhorší byla ale jižní strana, kde terén pozvolna stoupá. Zde bylo třeba ve skále vylámat prohnuté čelní příkopy předhradí a jádra hradu. Břidlice vytěžená z příkopů posloužila při stavbě hradu. Pětiboké jádro má šířku a délku přibližně 40 m. Právě zde mohl Gerard z Windsoru postavit v roce 1108 první dřevěný hrad Cenarth Bychan. Pokud ne, k jeho stavbě později ve 12. století stejně došlo. Z té doby určitě pochází příkop jádra hradu. Ještě ve 12. století došlo k přestavbě na kamenný hrad, z něhož se dochoval fragment zdi u brány jádra hradu a druhý na severovýchodní straně nad údolím.

Vilém Maršál mladší, druhý hrabě z Pembroku, zahájil po roce 1223 stavbu nové hradby a válcového donjonu na východní straně jádra hradu. Přestavba pokračovala stavbou zděného opevnění předhradí, viz níže. Jádro hradu pak dostalo nové opevnění i na jižní čelní straně. Zde byl postaven druhý válcový donjon, který byl kurtinou (hradbou mezi dvěma flankovacími věžemi) spojen se starším donjonem na východě a s novou čtverhrannou branskou věží jádra hradu na západě. Vstup do jádra hradu byl posunut o několik metrů na dnešní místo nad západním koncem čelního příkopu. Polohu staršího vjezdu naznačuje pozůstatek zděného mostního pilíře v kontreskarpě příkopu. Jádro hradu bylo ještě ve 13. století uzavřeno novou obvodovou hradbou i na zbylé severní a západní straně. K další rozsáhlé přestavbě došlo ve 14. století. V té době byl v severním cípu postaven obdélný věžový palác s půlkruhovým severním čelem. Většina této stavby se i se skálou v novověku zřítila. Dnes můžeme nahlédnout do části jejího přízemí, kde je patrný krb a zděné schodiště, které tam vede dolů z nádvoří. Další drobné stavby stály podél severovýchodní a severozápadní hradby. Oba třípatrové donjony byly plochostropé. Jak bylo v anglické hradní architektuře zvykem, střechy byly zapuštěny uvnitř zdiva pod ochozem s cimbuřím. Voda odtékala olověnými žlaby, které ji sváděly ven otvory v síle zdi. Nepřítel tak střechy neviděl a neměl na co střílet zápalnými střelami. Dutiny obou donjonů jsou posunuty mimo střed blíže k nádvoří, na zranitelné jižní straně jsou tak donjony silnější. Jejich přízemí mají přímé vstupy z nádvoří, sloužily jako skladiště. Osvětlení v přízemí východního donjonu zajišťovaly dva štěrbinové otvory, každý na opačné straně vstupu. Krb byl pouze v nejvyšším patře. V prvním a druhém patře je na straně nádvoří vždy jedno velmi hrubě zhotovené dvojdílné okno bez ostění. Do horních pater se chodilo z nádvoří po točitém schodišti. Latrína byla na konci ochozu východní hradby se vstupem z druhého patra donjonu. Dnes je zde u latríny krásný pohled dolů do údolí a na celé hradní jádro. Při stavbě mladšího západního donjonu se již dbalo více na pohodlí. Všechna podlaží s výjimkou přízemí mají krby. Vstup byl z nádvoří portálem v prvním patře. Dnešní přímý vstup do temného přízemí je pozdější. Obvodová hradba předhradí na obou koncích překračovala čelní příkop jádra hradu a navazovala na jeho opevnění. Dnes z ní stojí jediný vysoký fragment na východním konci příkopu jádra hradu. Tato zeď je velmi silná, je v ní výpadní branka. Z ostatních úseků hradby zbyly jen drobné fragmenty. Na jižní straně předhradí jsou základy branského domu s vrátnicí na východní (pravé) straně průjezdu. Dnešní vstup s pokladnou stojí na místě mladší první brány. I v předhradí byl vstup ve 13. století přesunut na západní stranu. První a druhá brána pak byly v přímce.

Text: popis
3.10. 2023 - Pavel Semple

Zdroje
(J. B. Hilling, Cilgerran Castle, St Dogmaels Abbey, CADW, South Western Printers, 2000)