Cilgerran

Hrad stojí na území dávného velšského království Deheubarth. Normané dobyli v roce 1066 celou Anglii a jižní část Walesu. Deheubarth ale v době vlády prvního normanského krále Viléma I. Dobyvatele (1066-1087) nijak vážněji neohrozili. Do roku 1093 zde vládl mocný velšsky král Rhys ap Tewdwr. Normané hned po jeho smrti většinu království zabrali. Roger z Montgomery postavil u nedalekého Cardiganu v ústí řeky Teifi první invazní hrad. Normané si ale ukousli víc než mohli spolykat, o většinu dobytého území vzápětí přišli. Teprve v roce 1108 postavil Gerard z Windsoru hrad Cenarth Bychan, který mohl stát na místě dnešního hradu Cilgerran. Gerard byl zetěm zesnulého velšského krále Rhyse ap Tewdwr, oženil se s jeho krásnou dcerou Nestou. Získal tak územní právo v jihozápadním Walesu. S Nestou to ale neměl jednoduché. Kronika Brut y Tywysogyon (Kronika princů) uvádí, že v roce 1109 vtrhl do hradu Velšan Owain ap Cadwgan. Owain Nestu unesl, Gerard unikl záchodovým otvorem. Nesta se ale mohla nechat unést záměrně, byla totiž známá intrikánka. Dnes se jí říká Helena Velšská (Trojská), své intriky spřádala v loži nejednoho mocného muže, včetně anglického krále Jindřicha I. Hrad Cenarth Bychan se pak znovu v záznamech neobjevuje.

V roce 1110 byl založen nedaleký hrad Cardigan a celá oblast byla záměrně osídlena Flámy na úkor Velšanů. Ti ale v roce 1136 porazili normanské a flámské vojsko v bitvě u Crug Mawr a Deheubarth znovu obsadili. Angličané (Normané) se oblasti nakrátko znovu zmocnili přibližně v letech 1155-1165. V roce 1165 ale Velšan Rhys ap Gruffudd porazil anglického krále Jindřicha II. (1154-1189) a Deheubarth znovu obsadil. Při této události je zmiňován hrad Cilgerran. Rhys jej dobyl a uvěznil v něm velitele hradní posádky Roberta fitz Stephen, který byl jeho bratrancem. Významný kronikář Gerald Velšský (Geraldus Cambrensis, 1146-1223) popsal Roberta fitz Stephen jako zdatného a pohledného muže, jehož velikou slabostí bylo víno a ženy. Rhys jej z vězení propustil pod podmínkou, že se zúčastní anglonormanské invaze do Irska, která začala v roce 1169. Angličané (Normané a Flámové) na hrad Cilgerran dvakrát zaútočili v roce 1166, utrpěli ale těžké ztráty a hrad nedobyli. Teprve v roce 1204 jej nečekaným útokem obsadil Vilém Maršál, první hrabě z Pembroku. Velšané ale hrad spolu s většinou jihozápadního Walesu znovu obsadili v roce 1215. Angličanům zbyl jen Pembroke. V roce 1223 se v Saint Davids vylodil Vilém Maršál mladší, druhý hrabě z Pembroku, se svým vojskem z Irska a většinu otcova majetku Velšanům sebral. Dobyl také hrady Cardigan a Cilgerran, načež v Cilgerranu zahájil stavbu dnešního kamenného hradu. Po vymření rodu Maršálů po meči v roce 1245 měnil hrad v ženské linii majitele. V roce 1258 na něj znovu zaútočili Velšané poté, co nedaleko odtud porazili anglické vojsko. Hrad ale útoku odolal. V roce 1273 jej zdědil nezletilý Jan z Hastings. Během jeho nezletilosti spravovala hrad s panstvím anglická koruna. V roce 1275 žádala královská inspekce 66 liber na opravu hradu. V roce 1326 byl hrad pustý, znovu byl opraven v sedmdesátých letech 14. století. Majitel hradu Jan z Hastings, hrabě z Pembroku, byl v roce 1372 vyslán s anglickou flotilou do boje ve Francii. Byl ale u La Rochelle poražen. Angličané se pak obávali francouzské odvetné výpravy do Anglie v kombinaci s novým povstáním Velšanů. V roce 1377 proto král Eduard III. (1327-1377) přikázal hrady Pembroke a Cilgerran opravit. Král byl v této době opět poručníkem dalšího nezletilého Jana z Hastings, oba hrady byly proto v jeho rukou. Nezletilý Jan z Hastings zemřel roku 1389, hrad proto zůstal v držení krále a byl udržován. V roce 1405 jej při útoku poškodili Velšané. I nadále byl součástí hrabství Pembroke. Král Jindřich VII. (1485-1509) jej svěřil Vilému Vaughan. V novověku již nebyl pustý hrad zmiňován. Kvůli těžbě břidlice se v roce 1863 zřítila část hradby v předhradí. Od roku 1943 je hrad státním majetkem. Velšská státní památková péče CADW zde provedla kompletní konzervaci zdiva.

Text: historie
3.10. 2023 - Pavel Semple

Zdroje
(J. B. Hilling, Cilgerran Castle, St Dogmaels Abbey, CADW, South Western Printers, 2000)