Tohle město má svou tradici nejen architektonickou ale i historicky-personalistickou. Málokdo totiž ví, že v Chrudimi se roku 1572 narodil chrudimskému městskému písaři jeden z nejznámějších českých katů - Jan Mydlář. Než se stal mistrem meče vystudoval na Karlově učení v praze medicínu a fyziku a následně se stal magistrem medicíny. Ke svému krvavému řemeslu přišel díky své neopětované lásce k jisté Dorotce, dceři svého strýce Matěje Mydeláře, který byl chrudimským konšelem. Mladá paní Dorotka otrávila za pomocí dvou cikánek, které jí dodaly jedovaté bilynky, svého o dost let staršího manžela, mlynáře Vaňuru. Byla podrobena právu útrpnému tehdejším chrudimským katem Závišem Matěhou a na mučidlech vše přiznala. Obě cikánky byly ještě téhož dne zaživa upáleny na hranici a Dorotka hrdelním soudem odsouzena k trestu smrti pohřbením zaživa, což byl v té době trest obvyklý za tyto zločiny. Zamilovanému mladíkovi se nepodařilo k smrti odsouzenou Dorotku osvobodit a proto dobrovolně vstoupil do městské katovny s žádostí o pomoc.Jak bylo v té době zvykem, stal se tak člověkem bezectným, postaveným na samotné dno lidské společnosti. Kat Matěha jej dobře znal a přijal ho jako svého pacholka a svolil k tomu, aby byl Jan Mydlář přítomen popravě své milé. Tím, že mladík vstoupil mezi bezecté lidi, jak se příslušníci tohoto krvavého řemesla cejchovali, zavrhl svou lékařskou budoucnost, rodinu i přátele. Nezbylo mu tedy nic jiného, než u kata Záviše zůstat. Z šikovného katova pomocníka se za pár let stal mistr popravčí, který svoje kruté řemeslo povýšil na \"umění\" a katovský mistrovský cech vytáhnul z nejnižších pater společnosti. Přestěhoval se do Prahy, kde se i oženil. Jeho služeb si žádaly i mimopražské hrdelní soudy. Vrcholem jeho kariéry popravčího mistra byla dozajisté hromadná poprava sedumadvaceti účastníků stavovského povstání, která se konala na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Dle dobových spisů sepsaných očitými svědky si kat Mydlář počínal s nebývalou rutinou. Ani jednou neminul a ztupil čtyři meče..!! Ve kterých místech města Chrudimi stál rodný dům Jana Mydláře není přesně známo, ale budete li procházet pražskou ulicí 17. listopadu na Starém městě od Filosofické fakulty směrem k Právnické, podívejte se tam, kde se severní část Uměleckoprůmyslového muzea setkává s kamennou zdí Starého židovského hřbitova. Tam stávalo obydlí popravčího mistra Jana mydláře.
Tohle město má svou tradici nejen architektonickou ale i historicky-personalistickou. Málokdo totiž ví, že v Chrudimi se roku 1572 narodil chrudimskému městskému písaři jeden z nejznámějších českých katů - Jan Mydlář. Než se stal mistrem meče vystudoval na Karlově učení v praze medicínu a fyziku a následně se stal magistrem medicíny. Ke svému krvavému řemeslu přišel díky své neopětované lásce k jisté Dorotce, dceři svého strýce Matěje Mydeláře, který byl chrudimským konšelem. Mladá paní Dorotka otrávila za pomocí dvou cikánek, které jí dodaly jedovaté bilynky, svého o dost let staršího manžela, mlynáře Vaňuru. Byla podrobena právu útrpnému tehdejším chrudimským katem Závišem Matěhou a na mučidlech vše přiznala. Obě cikánky byly ještě téhož dne zaživa upáleny na hranici a Dorotka hrdelním soudem odsouzena k trestu smrti pohřbením zaživa, což byl v té době trest obvyklý za tyto zločiny. Zamilovanému mladíkovi se nepodařilo k smrti odsouzenou Dorotku osvobodit a proto dobrovolně vstoupil do městské katovny s žádostí o pomoc.Jak bylo v té době zvykem, stal se tak člověkem bezectným, postaveným na samotné dno lidské společnosti. Kat Matěha jej dobře znal a přijal ho jako svého pacholka a svolil k tomu, aby byl Jan Mydlář přítomen popravě své milé. Tím, že mladík vstoupil mezi bezecté lidi, jak se příslušníci tohoto krvavého řemesla cejchovali, zavrhl svou lékařskou budoucnost, rodinu i přátele. Nezbylo mu tedy nic jiného, než u kata Záviše zůstat. Z šikovného katova pomocníka se za pár let stal mistr popravčí, který svoje kruté řemeslo povýšil na \"umění\" a katovský mistrovský cech vytáhnul z nejnižších pater společnosti. Přestěhoval se do Prahy, kde se i oženil. Jeho služeb si žádaly i mimopražské hrdelní soudy. Vrcholem jeho kariéry popravčího mistra byla dozajisté hromadná poprava sedumadvaceti účastníků stavovského povstání, která se konala na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Dle dobových spisů sepsaných očitými svědky si kat Mydlář počínal s nebývalou rutinou. Ani jednou neminul a ztupil čtyři meče..!! Ve kterých místech města Chrudimi stál rodný dům Jana Mydláře není přesně známo, ale budete li procházet pražskou ulicí 17. listopadu na Starém městě od Filosofické fakulty směrem k Právnické, podívejte se tam, kde se severní část Uměleckoprůmyslového muzea setkává s kamennou zdí Starého židovského hřbitova. Tam stávalo obydlí popravčího mistra Jana mydláře.
