Několik postřehů z návštěvy. Jedná se o vlastní pozorování (vokometrie), jejichž věrohodnost nemusí být 100%. Šířka parkánové zdi činí 97 cm, zeď je založena na pasu o širokém rozpětí. Kapsy po lešení v této zdi jsou velmi mělké (štenýřové lešení). Názorná je odlišnost vzhledu základového (podzemního) a lícového zdiva.
Šířka hlavní hradby činí 226 cm, což je poměrně hodně. Můžeme říci, že jádro bylo obehnáno opravdu vážnou překážkou pro každého obléhatele. Válcová věž byla vetknuta do hradby v jejím SZ průběhu (proti největšímu možnému ohrožení z vyvýšeného okolního terénu), je s ní provázána v SV části. Na opačné straně je situace složitější. Těleso věže s hradbou provázáno není, ale hradba je přizděna na spáru. S výstavbou hradby se však počítalo, proto z těla věže ční šmorce, které posloužily k provázání s hradbou. Patrně se v těchto místech opravdu mohla nacházet původní brána. Hradba je s věží svázána až zhruba od výšky necelých 4 m. Hradba ponechávala prostor pro ochoz, opatřený parapetní zídkou a patrně cimbuřím, jehož zuby ukončovala stříška. Na tělěsu věže se dochoval velmi ilustrativní otisk hradby a ochozu. Věž nemá tvar přesného válce, ale je mírně zploštělá. Spodní dutina má vnitřní rozměry 190x240 cm. Tloušťka zdi v přízemí dosahuje 250 cm. Vstup do věže je prolomen – jak jinak – v části obrácené do nitra hradního areálu. Vstup vede klasicky do 2. podlaží, pod nímž se nacházelo hluboké přízemí. Zdivo věže je od přízemí po 2. patro nezeslabené a patra oddělovaly trámové stropy. Druhé patro bylo posazeno na ústupek v síle zdiva a obsahuje okenní otvor, který míří do exteriéru hradu, na polohu, z níž byl hrad ohrozitelný. Většina okének bergfritů se obrací spíše do areálu hradu. Další podlaží se nedochovala. Tyto vysoko položené partie věže se nedají prozkoumat zblízka, věž je nepřístupná. Nikde jsem však neviděl stopy po schodišti v síle zdi, proto považuji zmínky o zaklenutí 1. patra (vstupního) kopulí za omyl (např. Menclová, České hrady I, str. 163). Z vnitřního líce nad 2NP však skutečně vystupují kameny. Pokud tu kupole skutečně byla, musela obsahovat otvor pro např. žebřík či schodiště. Oba konce hradby napojené na těleso věže byly propojeny pavlačí nesenou kuláči. Pohyb po ochozu tak nebyl přerušen existencí věže. Zároveň bylo možné z této pavlače vstoupit do jediného vstupu do věže. Podlaha pavlače se nacházela poněkud výše než podlaha ochozu (i v případě, že byl tvořen zaniklou dřevěnou podlahou). Vstup do věže se pak nachází podstatně výše než je podlaha samotné pavlače. Ta tedy primárně fungovala pro pohyb obránců hradu po ochozech, ke vstupu do věže musel vést např. žebřík. Přímo při patě vstupu do věže se nacházela snad ještě podesta (z dálky se to nedá moc ověřit). Při hranách vstupu se zachoval ozub po vytrženém ostění. Z ostatní zástavby jádra hradu se už skoro nic nezachovalo. Plocha jádra je srovnaná (vznikl tu kdysi taneční parket), zbytky kamenného zdiva paláce zplanýrovány, při východní zaniklé hradbě se nachází obdélná deprese, patrně pozůstatek brány (mladší?). Původní hradba se pravděpodobně nacházela na jižní straně věže, kde se k tělu pláště napojuje subtilní pilířek zdiva (provázaný s věží výše uvedenými šmorci). Mladší přístupová cesta mohla využít vysunutý útvar (předbraní?) východně od hradu, od něhož vedla cesta přes příkop do parkánové branky (pozůstatek parkánové zdi s pravoúhlým výběžkem zdiva) a odsud do brány v hlavní hradbě. O jejím mladším původu svědčí disharmonicky vložená kvadratická stavba vůči jedinému dochovanému líci hlavní hradby na východě jádra.Text: popis
18.2. 2016 - Jan Večeřa
|
Přihlášení |
