*Jindřich Navarský (později Jindřich V.) (1) a vévoda Alencon, královnin bratr, se museli podřídit rozhodnutí Kateřiny Medicejské a soudu ve Vincennes. Pokusili se o útěk, aby se mohli připojit k povstání strany nespokojených. Byli vyslýcháni a odsouzeni a jejich komplicové byli dopadeni a sťati. Oba princové zůstali uvězněni na hradě Vincennes až do smrti Karla IX. v roce 1574.
*Opat Svatý Cyprián (2), zakladatel jansenistického hnutí, odsouzený kardinálem Richellieuem za údajné kacířství, byl prvním slavným vězněm na hradě Vincennes, drženým za své náboženské názory a nevyslovenou kritiku církve a vládnoucí moci. *Během „frondy princů“ (povstání aristokratů) byl v roce 1650 uvězněn královský princ Grand Condé (Velký Condé) (3) (1621–1686), který divoce odporoval kardinálu Mazarinovi. *Kardinál Retz (4) (1613–1679), další slavný účastník fondy a autor několika známých bibliografií, zde byl také vězněn v letech 1652–1654. Ludvík XIV. prokázal mimořádnou krutost vůči Nicolasovi Fouquetovi (5) (1615–1680), vlivnému ministru financí, který využil svého postavení k vlastnímu obohacení. Byl uvězněn v roce 1661 a držen v samovazbě ve vězení ve Vincennes jako varovný příklad pro soud sídlící na hradě. *Denis Diderot (6) (1713–1784) byl uvězněn v roce 1749 na základě tzv. lettre de cachet (příkaz k zatčení bez soudu) za svůj spis Lettre sur les aveugles (List o slepých k ponaučení vidoucích), zaměřený proti náboženství, a Bijoux indiscrets (Upovídané šperky) brojící proti špatné morálce. Byl osvobozen kvůli finančním zájmům knihkupců, které představovala jeho práce na díle Encyclopédie (Encyklopedie). Svůj přečin opakoval znovu dílem Lettre sur les sourds et muets à l'usage de ceux qui entendent et qui parlent (List o hluchých a němých k ponaučení slyšících a mluvících), ale tentokrát již nebyl obviněn. *Auguste Blanqui (7) (1805-1881) podněcoval nepokoje v roce 1848. Byl uvězněn za revoluční činy a myšlenky a v různých vězeních strávil 36 let. Během jeho věznění ve Vincennes ho socialisté, kteří vedli kampaň proti buržoazní republice, symbolicky zvolili za prezidenta. * Francois Vincent Raspail (8) (1794 – 1878) se v roce 1848 zúčastnil vzpoury, která vedla ke svržení Ludvíka Filipa a vyhlášení druhé republiky. Raspail byl uvězněn ve Vincennes. Bez ohledu na to byl však zvolen poslancem za Paříž a Lyon. V prezidentských volbách v roce 1848 byl vybrán jako kandidát socialistických republikánů.Text: historie
8.4. 2008 -
|
Přihlášení |
