,,O loupežnících“.
Na strmém kopci v lesích mezi Stínavou a Hradiskem, stával malý hrad. Byl rozbořen ve válkách a opuštěn. Později si ho opravili loupežníci. Přepadali obchodníky, kteří šli podhradskou cestou od Plumlova k Boskovicím. Lid je nazýval čerty. Protože někteří uměli hrát na různé nástroje, chodívali hrát až na boskovický hrad hraběnce Morkovské. Bývali ustrojeni a nikdo v nich nehádal loupežníky. Jednou hraběnku pozvali na svůj hrádek. Ta přijala pozvání a přijela k hrádku. Kočár nechala pod kopcem a šla na návštěvu. Hrádek byl prázdný, jen v místnosti našla zakrvácenou sekeru a na zemi prst se zlatým prstenem. Prst vzala a schovala do kabelky. V tom se přihnali loupežníci. Hraběnka se ukryla a v nestřeženém okamžiku vyběhla z hradu. Loupežníci ji zpozorovali pozdě a kočár nedohonili. Hraběnka pak zavolala z Brna vojsko a to hrádek oblehlo a loupežníky pochytalo a popravilo. ,,O mlynářce“. V Okluckém mlýně měl mlynář dceru. Zamiloval se do ní vůdce loupežníků na zdejším hrádku. Na námluvách ji pozval na hrádek. Ta nakonec svolila. Když pak přišla na hrádek, poznala, že je to doupě loupežníků. Ti byli opilí a spali. Rychle utekla domů a vše pověděla otci. Ten se hned vydal na Plumlovský hrad. Pán z Plumlova nelenil a se svým vojskem loupežníky přepadl a vyvraždil. ,,O pokladu“. Na Čertově hrádku je vidět velká jáma. Vykopal ji prý chudý oklucký mlynář, když uvěřil povídačkám o zakopaném pokladu na hrádku. Stále se mu zjevoval sen, že má vzít motyku a pytel. Pak jednou viděl ohýnek na hrádku a pomyslel si, že to hoří peníze. Na tom místě začal kopat, ale nic nenalezl, a tak bída ve mlýně zůstala. "O kováři" Pověst praví, že na hrádku žil loupeživý rytíř. Jednou ho prý odnesl sám ďábel a od té doby se tu zjevovaly hrůzné přízraky. Po čase prý jakýsi zdatný kovář ďábla svázal lýkem a donutil ho podepsat listinu, že se zříká moci nad hradem. Od té doby tu prý již nestraší.Text: pověsti
13.8. 2006 - IvoR 08/2006 - z knihy Drahanské vrchovina-P.F.Müller 2004 a lidová pověst
|
Přihlášení |
