Čejchanov

Čajchanův Hrádek, původně zvaný Hrádek Čajchanov, stával severozápadně od nynějšího zámku Komorního Hrádku na ostrohu spadajícím na třech stranách příkře do údolí Sázavy. Založen byl asi koncem 13. století, snad některým z předků pánů z Dubé. Své jméno dostal po Čajchanovi, jenž se v r. 1356 připomíná jako patron kostela v Choceradech. Kolem r. 1400 patřil Hrádek Janu Zoulovi z Ostředka, který se aktivně zúčastnil se svou družinou drobné domácí války v Čechách v době zajetí krále Václava IV. panskou jednotou; přepadal na silnicích kupce i šlechtice. Později se zmocnil i sousedního hradu Dubé. V r. 1404 dobyla zemská hotovost Hrádek, Zoulovu družinu zajala a Janův otec Mikeš byl odsouzen k smrti oběšením. Hrádek byl tehdy zcela rozbořen; místo, kde stával, i s příslušným zbožím daroval král Václav IV. podkomořímu Mikuláši Augustinovi z Prahy. Později si nedaleko bývalého Čajchanova Hrádku postavil s královým svolením nový hrad (Komorní Hrádek) Racek z Dvojic.

A. Sedláček popsal Čajchanův Hrádek podle zbytků, které byly nalezeny v době, kdy projevil o historii hradu zájem kníže Khevenhüller-Metsch, tehdejší majitel Komorního Hrádku. Zjistil zde dva příkopy, jež zajištovaly hradní ostroh, dále předpokládal zvedací most, po němž se přicházelo k bráně, opevněné hranolovou věží. Předhradí mělo půdorys nepravidelného čtyřúhelníku, na třech stranách obklopeného hradbou. Vlastní hrad, menší než předhradí, stál za druhým příkopem. Z paláce i donjonu zbyla jen hromada rumu. Dnes jsou patrné jen zbytky hradby a část zdiva brány.

Text: historie
22.11. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989